Založit novou webovou stránku nebo e-shopChci nový web
aktualizováno: 27.06.2018 12:20:52 

Vítejte na stránkách Podkrkonošské smečky

2013

 

< xml:namespace prefix = "v" />< xml:namespace prefix = "o" />

 

5.-9.8. 2013- Týden plný stop, obran a pasení - S kelpicí jsem se konečně začala naplno věnovat stopám. Od pondělí jsme jezdily na letní výcvikový tábor do Lázní Bělohrad. Stopy začaly kelpici velmi bavit a já jsem byla přešťastná. Za týden udělala velký pokrok. Figurant Ivan Bindík mě mile překvapil svým přístupem. Angie se mu velice líbila. Ve středu k nám domů dorazila Ivetka s Diem a také si začuchali a zakousali. Ve čtvrtek jsme si vyjeli za ovečkama. Dio mile překvapil. Byl u oveček poprvé v životě a vlohy opravdu má. Nezajímal se o ovčí bobky, neštval ovečky a dokonce zapomněl i na svoji velkou lásku Anginku a v košáru se choval velmi vzorně. Angie byla v košáru ještě jednou a pak nám paní Rájová řekla, že půjdeme na pastvinu. Kelpice se docela snažila, ale ještě nás čeká velký kus práce. Ke konci už byla tak unavená, že se dokonce běžela na chvilku zchladit do stínu. S Ivetkou jsme opravdu ukázkové majitelky kelpií, neb tento týden jsme se jim tak věnovaly, že si to snad ani ty australské potvory nezaslouží :-) Kelpie by měly být co nejvíc vidět, protože to jsou skvělá stvoření. A je velká škoda, když jejich talent přijde vniveč a svůj život stráví na zahradě. Kelpie je především pracovní plemeno a na to by se nemělo zapomínat. Dio bohužel není tak svatý kelpií chlapec, neb se u něho začíná projevovat vztek a trauma z plyšového médi:-)))


 

20.7. 2013- Člověk míní, ale chilli mění. - Do Dvora Králové na agility dvojzkoušky jsem se moc těšila. Navíc se tam mělo sejít několik celkem pět kelpií. Bohužel po mém návratu domů jsem v pátek večer uviděla místo mojí hubené kelpií holčičky čuníka na čtyřech nožkách. V první chvíli jsem prožila šok a už jsem v duchu plánovala Diovu kastraci s tím, že Ivetku zažaluji o alimenty nebo doma na prahu najde košík a v něm neplánovaný vrh :-) Nakonec jsem se uklidnila po zjištění, že od milostného laškování uplynuly dlouhé tři měsíce. Tudíž případná březost nepřicházela v úvahu. Říkala jsem si, tak takhle bude moji kelpie vypadat, až bude čekat štěňátka. V duchu jsem se obávala otravy, torze žaludku a další šílené konspirační teorie mi přicházely na mysl. Nakonec jsem začala v klidu "vyšetřování" od nejpravděpodobnějšího viníka. Maminka se dušovala, že dostala jen a jen granule. Po chvíli k tomu přidala piškoty, mrkev a jogurt. Nakonec dostala Anginka na veterině injekce, prebiotika a nařízený několikadenní klid. Po návratu z veteriny jsem po výslechu (za který by se nemusely stydět ani tajné služby) dostala z maminky přiznání, že kelpici dala kuřecí nudličky s chilli. A proč? Prý je vychrtlá, hladová a moc smutně koukala. Takže odedneška nikomu na celém světě Angie nesvěřím ne jeden jediný den. Ty nervy a strach mi za to opravdu nestojí! Zdraví mých psů je pro mě prioritou a vždy bude. V životě jsou mnohem důležitější věci, než závody a vítězství. Přála bych si, aby si každý na to přišel sám.


 

15.-19.7. 2013 - Letní výcvikový tábor aneb druhý turnus absolutně úžasný - Druhý turnus tradičně probíhal v rodinné atmosféře. Všichni účastníci bývají naši kamarádi nebo dobří známí. Od prvního dne bylo jasné, že o legraci a pohodu nouze nebude. Počasí opět jako na objednávku. Obrany se všem líbily a navíc se uskutečnil seminář stop. Ve Sklepích jsme měli rezervovaný vlhký salonek a já jsem si opět užívala přátelskou atmosféru. A dokonce se zde sešly čtyři kelpie. Tak co mi pak mohlo ke štěstí chybět:-) Byla tu samozřejmě moje Angie a její dvě velké lásky Kuky a Dio. A samozřejmě Jumy pálený krasavec ze Švédska. Nesmím opomenout ani ostatní účastníky tábora, kteří byli moc šikovní a velmi se snažili. Celková atmosféra byla balzámem na duši. Opět musím poděkovat za pozitivní ohlasy a některé komentáře na facebooku mě málem dohnaly k slzám (samozřejmě slzám dojetí). Všem vám děkuji! Náš tábor bohužel utekl jako voda, ale poslední den byl pomyslným zlatým hřebem. Kromě klasických závodů dogdancingu se zde totiž konala exhibice HUMAN DANCINGU. Můžete se podívat ZDE a varuji před možným zvýšeným tlakem:-) V pátek všichni pomalu odjížděli a najednou zde bylo ticho a prázdno. Červený favorit dál jezdil sem a tam, lama tiše přežvykovala a klubovna zela prázdnotou. A mě se zmocňovala nostalgie. Klidně bych si tábor o další týden prodloužila, ale asi by to nevydržely moje hlasivky, které mě poslední den naprosto zradily. Maskotem tábora byl teprve čtyřměsíční australský ovčák Růžena, ale pozor šlo o psího chlapce. Moc se na něj těším za rok a doufám, že na tábor na něm zanechal jen ty nejlepší následky:-) Tak za rok se na vás moc těším! Fotky ZDE

 

Za exklusivní táborové video velmi děkuji Pavlíně Perglové

From left: Angie, Jumy (import from Sweden), Kuky and Dio                             Angie &Jumy


 

7.-12.7. 2013- Letní výcvikový tábor ve Staré Pace aneb první turnus, který být lepší prostě nemohl :-) - Opět po roce se u nás na cvičáku konala akce pro pesany a tak trochu pro jejich majitele. Na programu byl trénink agility, dogdancingu a také obran. Agility instruktorkou byla letos úspěšná závodnice Bára Šťouračová. S jejím trpělivým přístupem byli všichni spokojení. Bára přijela se svojí smečkou a svým sympatickým přítelem Jakubem. Na obrany opět docházel náš figurant Ota Laušman. Kromě organizačních záležitostí jsem měla na starosti také lekce dogdancingu společně s mojí drahou přítelkyní:-) Účastníci letošního tábora byli všichni do jednoho skvělí. Některé z nich bych si klidně adoptovala:-D Také se letos sešli neuvěřitelně šikovní pesani. Vládla pohodová a přátelská atmosféra. Všichni poctivě třídili odpad, uklízeli a nechodili plašit lamu. Počasí nám vyšlo na jedničku a obědy v Novopackých sklepích všem moc chutnaly. Středeční výlet na Staropackou horu byl kapitolou sám pro sebe:-)) Prostě jedním slovem paráda a pohodička. A těch záchvatů smíchu co bylo. Takže vám všem ještě jednou moc děkuji. Za atmosféru na táboře, za krásné e maily a zprávy na facebooku. Je to pro mě určitá satisfakce za tu celoroční dřinu kolem tábora. Jsem pak moc šťastná, když se akce povede a domů odjíždí všichni spokojení, ale hlavně unavení čtyřnozí kamarádi. Všichni jste byli úžasní a už teď se těším na příští již třetí ročník letního výcvikového tábora. A doufám, že se s většinou z vás uvidím. Fotky ZDE

 

Zleva: Vanda, moje maličkost, náš nejmilejší mužský účastník Leoš a naše nejúžasnější agility instruktorka Bára


 

6.7. 2013- Chlumec nad Cidlinou seminář sportovní kynologie - Když jsem dostala pozvánku na intenzivní trénink poslušnosti a obran, tak jsem zpočátku trochu váhala. Nakonec jsem se rozhodla a v sobotu ráno jsme vyjeli směr historické městečko. Seminář se konal na louce nedaleko penzionu Alwin a bylo zde opravdu moc krásně. Poslušnost měl na starosti pan Radek Mojžíš a obrany probíhaly pod taktovkou Láďi Baťka. K penzionu také náleželo stádo oveček, koně, oslíci a také lama o které bude ještě řeč. Letní teploty mi tentokrát docela vadily. Nebylo se kam schovat se šílenou kelpicí, která sledovala obrany. Dopoledne Angie poslušnost moc nebavila. Nicméně jsem si odnesla nové poznatky a konečně jsem se naučila házet činku tak, abych nezabila rozhodčího :-D Po poslušnosti jsem se šla projít a bylo mi řečeno ať si na lamu dávám velký pozor, že plive a je agresivní. Mně se podařilo tuto dlouhokrkou krasavici vyfotit. Bohužel postarší manželský pár už takové štěstí neměl. Zákeřná lama se předníma nohama opřela o ohradu vydala podivný skřek a už vzduchem letěl plivanec. Přistál přímo na objektivu:-) Paní zděšeně vykřikla a já jsem se snažila co nejrychleji zmizet, protože lama začala běhat po ohradě a bylo to komické a zároveň strašidelné, jak tam tak ječela a běhala se svým dlouhým a chlupatým krkem. Odpoledne nás čekaly obrany. Angie opět působila trochu exoticky mezi klasickýma sportovníma plemenama, ale rozhodně se mezi nimi neztratila. Naopak ukázala, že má bojovné srdíčko. Figurant nás zavedl k lavičce a prý mám kelpici nechat a jenom držet vodítko. Během několika vteřin byla předníma packama na lavičce a štěkala figurantovi do očí. Takže prý je velmi sebevědomá fena. Ale to už dávno víme, že kelpií sebevědomí hvězd se dotýká. Dokonce si pak zakousala na opravdu tvrdý rukáv z mistrovství světa. Dostala jsem rady do budoucna a to, že máme více trénovat samostatnost a také by si náš figurant měl s kelpicí více hrát. Nakonec mi bylo řečeno, že bude hvězdou ve svém plemeni. Pan Baťka dával totiž kousat také naším kelpiím příbuzným. Takže si jeho upřímnosti velmi vážím. Opravdu mě to moc potěšilo. Nečekala jsem, že budou obrany mojí kelpinku tak moc bavit. Určitě bych tento seminář všem doporučila. Fotky ZDE


 

29.6. 2013- Brno Intercanis agility závody - V pátek odpoledne k nám dorazila Ivetka s Diem, který je velkou láskou naší Anginky. Společně jsme si vyšli na procházku a v sobotu brzy ráno jsme vyrazili směr jihomoravská metropole. Brno konkrétně tedy brněnské výstaviště je pro mě posvátným místem. Někde kousek od hlavní brány jsem totiž poprvé spatřila australskou kelpii na vlastní oči. Šlo tehdy o malou dvouměsíční Kleu Martiny Satinové. Tehdy se psal rok 2005 a já jsem zde byla s Brituškou na závodech dogdancingu Intercanis. Na které mimochodem dodnes moc ráda vzpomínám. Počasí nám přálo na můj vkus až moc a velké díky Leošovi od Nelči, který nám poskytl azyl u sebe ve stanu. Tak zatímco Ivet klusala s Diem v kruhu, tak jsem si prohlížela parkur. Evidentně se po něm předešlého dne proháněli koníci, neb kobližky a otisky koňských kopyt na povrchu nenechali nikoho na pochybách. Pískal Tonda Diviš a na prvním parkuru mi Anginka spadla do dálky a pár vteřin dokonce kulhala. Okamžitě jsem k ní běžela a prohlédla tlapku, ale nic to nebylo a parkur jsme doběhli. Jumping jsme doběhli s chybou a odmítnutím a ve zkoušce jsme získali stříbrnou medaily a další LA1 za výborně. Takže nám k přestupu do dvojek už nic nebrání. Před vyhlášením výsledků jsme si prošli stánky, pokecali se známýma, Leoš nás pozval na domácí langoše a já přišla na vyhlášení výsledků pozdě :-D Ale moc ráda jsem se do Brna podívala a zavzpomínala. Ivetce děkuji za to, že vše spolehlivě odřídila a možná si to někdy v budoucnu zopakujeme.


27.6. 2013- Pasení Načešice - Po delší době jsme si vyjeli za ovečkama. Společně s kamarádkou Lenkou a její borderkou Vali jsme jely (samé ženy a psice) až do Načešic, vesničky nedaleko Heřmanova Městce. Paní Daniela Rájová nás už čekala. Angie viděla ovce asi potřetí v životě. Samozřejmě o ně jevila velký zájem:-) Já jsem se v košáru pěkně zapotila. Ono hlídat ovečky, sebe a ještě divokou kelpii to není nic jednoduchého. Nicméně ke konci přestala kelpice štěkat a už to trochu jako pasení vypadalo. Dle paní Rájové má Angie silné vlohy a předpoklady k tomu, aby dobře pásla. A prý bychom měli v pasení pokračovat. Ještě párkrát v košáru a můžeme na pastviny. Škoda, že kvalitní instruktory na pasení máme tak daleko. Takže kdo ví třeba jednou zkoušku HWT složíme :-))


23.6. 2013- Obrany - S Anginkou každou neděli pilně trénujeme obrany a kouše jí to velmi dobře. Ani kousání do tvrdého rukávu jí nedělá problémy. Však se sami můžete podívat na naše nejnovější video z obran ZDE


Tak avizované překvapení je tady :-) - V sobotu 29.6. ve 12:25 na ČT1 uvidíte reportáž o agility a na parkuru bude vedle Angie řádit její milovaný Dio s Mikem a také bíglí slečny. Bohužel reportáž neuvidíme na televizních obrazovkách, protože v tu dobu budeme závodit. Doufám, že stejně jako minule se podaří sestříhat smysluplnou reportáž. Pokud nebudete moci shlédnout pořad v přímém přenosu, tak sem pak vložím odkaz archivu. Tak nám držte palce:-D


8.6. 2013- Vyšetření PRA - Ve složení Vanda, kelpice a moje maličkost jsme v sobotu dopoledne vyjeli směr Mladá Boleslav. V areálu výstaviště se konaly také agility závody, kde jsme měli také závodit, ale nakonec jsem ráda, že to vše dopadlo jinak, protože dusno bylo šílené a hlavně po vyšetření by kelpice nabourala do první překážky. Vanda se rozplývala u kruhů australských ovčáků, kteří zde měli společně s belgičákama svoji výstavu. Také jsme se mrkli na obedience závody. A pak se šlo na věc. Nejdřív jsem kápla Angince po jedné kapce do každého kelpiího očička a za čtvrt hodinky nás čekalo vyšetření. Paní doktorka byla moc milá a obdivovala Anginku, když se dozvěděla jaká je to sportovně založená kelpie. Samotné vyšetření trvalo chvilku a kelpice byla moc šikovná. A výsledek? Očička jsou naprosto v pořádku tedy PRA (progresivní retinální atrofie) negativní. Několik minut byla kelpií očička velmi šikmá, takže jsem opravdu ráda, že jsme tentokrát agi závody oželeli. Vandě děkuji za společnost a fotečky. Další vyšetření nás čeká za dva roky. Jsem moc šťastná:-)

 

A málem bych zapomněla zveřejnit naše nejnovějšívideo z obran za které děkujeme naší Anetce:-)


1.6. 2013- Lomnice nad Popelkou Meziklubový závod dle ZVV1 - Společně s našima kamarádama ze cvičáku jsme se vydali navzdory deštivému počasí poměřit svoje síly. Angie nás reprezentovala v pošlusnosti, černý ovčoun Amigo na obranách a jeho sestra Areta čuchala tedy stopovala. Lilo jako z konve a kelpice nemá déšť ráda. Přijel závodit také náš bratránek Apollo, který má jako (zatím) jediná kelpie u nás pracovní zkoušku ZVV1. Anginka ho poznala a hned ho olizovala. Apík je skutečný džentlman, takže tentokrát se nic nestalo. Ještě mám stále v živé paměti to, jak Angie jiný bratránek málem připravil o oko. Počasí se neumoudřilo a ještě k tomu jsme nastupovali jako první. V autě ta potovora snědla koláčky a psí sušenky. Měla jsem chuť jí zakousnout a ne chválit před nadcházejícím výkonem:-D Já v pláštěnce a holinách a kelpice s děsně naštvaným výrazem. Rozhodčí nám známá Iva Hloušková. Naše poslušnost byla boj a vítězem byl toho dne každý, kdo byl ochoten do toho šíleného počasí jít se vším všudy. Angie si odmítala sedat i lehat na mokrou trávu a já se jí vůbec nedivím. Já bych si tam nesedla za nic:-) Aport to bylo něco. Přede mnou byla kalužina do které si samozřejmě Angie nesedla. Hlavně jsem měla nervy, aby se na ipáckém strmém áčku v tom mokru nezabila. Naštěstí vše dobře dopadlo a já mohu zodpovědně prohlásit, že Angie nemá reakci na střelbu. Během poslušnosti dle zkoušky ZVV1 jsou totiž dva výstřely, Jeden během odložení za pochodu a druhý během dlouhodobého odložení. Před Anginkou smekám, protože se na dlouhodobém odložení ani nehnula a vydržela cca 6minut ležet na té hnusné a mokré zemi. Vím na čem máme zapracovat a zkoušku ZVV1 si určitě někdy složíme. Posléze se nám dostalo obdivu, že tak "malý" pejsek dokáže přeskočit metrovku a přešplhat áčku. Inu kelpie zvládnout všechno. Náš bratránek Apollo také odmítal sedat a lehat do toho mokrého hnusu. Jinak zbytek našeho družstav se také velmi snažil. Aretka na stopě v tom počasí čuchala moc pěkně a Amigo na obranách nás všechny moc překvapil. Bohužel déšť během dne neustával a tak jsme obrany sledovali z teplé klubovny:-) Kelpice si pak zakousala na skvělého figuranta Martina Sezimu, kterému tímto ještě jednou moc děkuji. Všichni jsme si závody moc užili, až na to počasí. Děkuji organizátorům a všem účastníkům za fajn den.


24.-26.5. 2013- Stará Paka víkend plný dogdancingu - Společně s Vandou jsem protančila celý víkend. Respektive s našima úžasnýma účastníka víkendovky a jejich čtyřnohýma tanečníkama. Dogdancingovému umění se učila bílá švýcarská ovčačka, tři borderky, dvě kelpie, papilon, australská ovčanda a velká kníračka. Vládla pohodová atmosféra a to díky skvělým lidičkám. Počasí nebylo bohužeol zrovna ideální, ale naštěstí nám víkend celý nepropršel. Pesani se mohli odreagovat při obranách, kdy nám figuroval náš výborný figurant Ota Laušman. Všem moc chutnalo v nedaleké restauraci, kam jsme dojížděli na obědy a večeře, pesani byli šikovní a poslední den se nám moc povedly závody, které jsme s Vandou posuzovaly. Prostě jedním slova to bylo amazing:-) Všichni se také k závěrečnému úklidu postavili čelem, takže na nás tentokrát žádné hrůzy nečekaly. Ono to není o tom kolik je lidí, ale o lidech samotných. Takže všem účastníkům děkuji za vytvoření přátelelské atmosféry, toleranci a dodržování pořádku. Byli jste všichni skvělí!!!!


18.5. 2013- Jičín Pohár Prachovských skal - Tentokrát jsme zavítali na náš domovský cvičák na závody poslušnosti. Startovali jsme v kategorii ZZO. Angie byla jedinou kelpií a také nejmenším účastníkem:-) A protože bylo zkouškové období v plném proudu, tak jsem se k žádnému tréninku nedostala. Po našem příjezdu se spustil liják a velmi jsem litovala závodníky, kteří šli na řadu jako první. Náš oblíbený pan rozhodčí Luboš Jánský byl jako vždy skvělý a tentokrát si všimnul, že nedělám obraty, tak jak by se měly dělat. Na obratech jsem zapracovala a po shlédnutí izraelské vojenské školy už je dělám docela dobře:-) Bodíky nám šly dolů za pomalé ulehnutí během odložení za pochodu, ale nikomu se do mokré trávy nechtělo. U aportu jsem vážně pochybovala o duševním zdraví mojí kelpice. Než vyběhla podívala se po panu rozhodčím a pak mi přinesla pomalu aport a stoupla si přede mě křivě a pak mi drze koukala do očí. Chápete to? Já se přiznám, že tedy vůbec:-D Za ostatní cviky jsme obdrželi maximum bodů. Hezky jsem si pokecala se Žanetou Klikarovou, která zaslouženě obhájila loňské vítězství. A také s paní Šolínou, která přijela na závod bez svých kelpin. A protože je paní Šolínová ještě se mnou jediná, kdo se věnuje sportovní kynologii s kelpií a také s nimi má pracovní zkoušky, tak jsem toho využila k diskuzi na téma obrany a kelpie. Každé plemeno má svoje specifika a já jsem moc ráda, že se u nás někdo sportovce s kelpií věnuje a mohu s někým diskutovat na toto téma. Samozřejmě si píši i s kelpiáři ze zahraničí, kteří mají složené vrcholové zkoušky se svými kelpiemi. Také mě potěšilo to, že mi prý fandí a drží palce na zkoušky. A nyní k výsledkům:-) S Anginkou jsme skončily na 3.místě a já jsem měla velikou radost. Pohár je opravdu překrásný, ale brzy je budu muset asi přestěhovat do speciální místnosti, neb se mi nebezpečně začíná plnit další polička:-D Jsem na Anginku moc pyšná, protože i když bylo mokro, tak se snažila ze všech sil. Nakonec se během odpoledne na nás usmálo sluníčko, přijeli kámoši ze cvičáku a kelpice si zakousala na skvělého figuranta Martina Kulu. Takže jsem byla maximálně spokojená. Jen chvílemi se můj zrak upíral směrem na Vysočinu, kde probíhal šampionát kelpií v agility. Bohužel zkouška z mezinárodních vztahů si vyžádala svoji daň :-/ Tak snad příští rok...


4.5. 2013- Lomnice nad Popelkou - Angie jako jubilejní desátá kelpie složila zkoušku BH dle mezinárodního zkušebního řádu IPO. Bohužel na tyto zkoušky v dobrém nevzpomínám. Ráno jsem při přejímce zjistila, že jsem si doma zapomněla průkazku. Bohužel pak jsem zjistila, že tam nemám známku na letošní rok. Ano bez diskuzí moje chyba. Bohužel středy jsem byla do večera ve škole a nemohla jsem si sjet na cvičák pro známku. Co mě ale zarazilo? Bylo mi řečeno, že pokud lžu, že jsem členem v Jičíně, že se mi zkouška anuluje a bude se mnou vedeno řízení či co? Opravdu nemám věk na to, abych si vymýšlela takové věci:-D Prohlásila jsem, že mohu zavolat svojí trenérce nebo přímo paní předsedkyni. Díky hodnému panu Doškářovi, který nám svoji známku daroval jsme na zkoušku mohli nastoupit. Známku jsem samozřejmě dala svojí po tom, co jsme si převzala. Bohužel mě toto jednání rozhodilo a prostě jsem se nedokázala plně koncentrovat. Navíc jsem si ráno nevzala prášky na alergii s tím, že je přeci už květen a alergie pomalu odeznívá. Bohužel jsem se mýlila. Chvílemi jsem se dusila, smrkala a teklo mi z očí. Já se soustředila na počítání kroků, změny rytmu a obraty. Bohužel jsem místo pár obratů udělala obloučky a prý musí být znatelnější přechod mezi klusem, normální chůzí a pomalou. Nicméně Anginka vše zvládla a při dlouhodobém odložení, kdy jste zády k psovi jsem se dusila díky nedalekým břízám. Hlavní ale je, že máme zkoušku za sebou a můžeme časem složit vyšší zkoušku dle mezinárodního zkušebního řádu.


1.5. 2013- Jičín aneb Prvomájové závody na domovském cvičáku - Loni nás spalovaly sluneční paprsky a letos jsem se klepala zimou. Dokonce jsem si nabalila i zimní bundu na kterou také došlo. Pomáhat na závodech a zároveň se věnovat kelpií zvěři je věc velmi obtížná. Závody pískal Zdeněk Spolek a tentokrát byly jeho tratě pěkně zapeklité. Kelpice byly na závodech tři a ostudu rozhodně neudělaly. Terka se mě ptala zda trénuji skokovku, že prý Angie krásně skáče. Ne netrénuji máme svojí vlastní metodu:-D První běh jumping tak to byla jízda:-) Když jsem šla na start, tak se v mikrofonu ozvalo prostřednictvím Jindřenýho zvonivého hlásku, že je Angie dogdancingová filmová hvězda. Červená jsem byla, až k tunelu. Kelpice se zvládnout nedala ta rychlost byla úžasná, ale jako kdyby neznala povely pro stahování. Obloučky, až do vzdálené galaxie pomalu. Neslyšela nevnímala jen letěla a já s mojí maximální rychlostí za ní. Když jsme se blížily k cíli, tak si říkám, že to můžeme dát, ale tohle si člověk nikdy nesmí říkat. Hop na jinou skočku s diskvalifikace jako vyšitá. Ale měla jsem radost, že je kelpice maximálně happy. Zkouška také disk, ale na to, že šlo o jedničkovou zkoušku tak musím napsat, že byla těžká. Běh agility chyba a odmítnutí. Když vběhla Angie do tunelu tak jsem vyrazila svojí maximální rychlostí a když se kelpií rozesmátá tlama mihla kolem mě, tak jsem prudce zabrzdila, až mi křuplo v zádech. Já říkám, že kelpie dostanou člověka do hrobu:-D Během dne jsem mrzla, usínala, hlásila do mikrofonu a pokecala si se známýma, kterých bylo na našich závodech opravdu hodně. Také bych ráda poděkovala Terce Tužilové za zapůjčení kopaček. Tím mě zachránila před zlomenýma nohama, neb jsem si doma svoje botky na běhání zapomněla a v holinách by to byla sebevražda. Za fotečky děkuji Lucce Petirové a krásným neznámým fotografům. Doufám, že se všem na našich závodech líbilo a příští rok se zase uvidíme.


27.4. 2013- O pohár starosty města Chlumec nad Cidlinou- náš nečekaný start v kategorii ZM :-) - Původně jsme byly s Anginkou přihlášená do kategorie ZZO, ale protože by se kategorie ZM neotevřela (jedna závodnice bohužel nedorazila), tak jsme se " obětovaly" a nastoupily do této kategorie jejíž součástí jsou obrany. Po zimě kelpice viděla podruhé figuranta, takže jsem říkala, že to bude sranda. Závody byly moc dobře zorganizované, parádní atmosféra a chlumecký cvičák mám moc ráda. Naposledy jsem tu byla na neoficiálních agility závodech před sedmi lety. Ten čas opravdu letí :-) Počasí bylo příjemné a na závody ideální. Těšila jsem se, že si užiji konečně trochu té anonymity leč marně. Přišla bodrá vesnická tetka ukázala na nás prstem a pronesla: " Ježiši táto to je ten pes z televize, co umí drbat záda" . Všichni přítomní ztichli a otočili se na nás. V tu chvíli jsem se chtěla propadnout do země. Naštěstí jsem jenom zrudla a přiznala se, že skutečně jde o tančící fenku Angie. A to jsem si myslela, že mezi sporťákama budu mít klid. Angie se jako celebrita chová skvěle. Každému věnuje pohled, oblíznutí, podá packu a sláva jí do hlavy vůbec nestoupla:-) Pošlusnost kterou jsme trénovali úplně jinou mohu dodat, že to bylo docela pěkné. Jen aport kelpice nesla jako kdyby byl jedovatý:-) Na dlouhodobém odložení mě zase ožíraly mušky. Obrany tak to byla pecka. Angie nejdřív oběhla maketu a minula figuranta, protože jsme vyštěkání trénovali naposledy na podzim. Na hladkém zadržení letěla vzduchem několik metrů celý cvičák ani nedýchal a pak když si nesla rukáv, tak jsem se musela smát. Angie promiň, ale to prostě jinak nešlo! Paní rozhodčí Iva Hloušková prohlásila, že do toho dávala srdíčko a tudíž za odlonost plný počet bodů. Figurant Tomáš Urban nám pak dal ještě po závodech kousnout a Anginka sklidila nemalý obdiv. Pak za mnou přišel jeden moc milý pán a že prý je velmi tvrdá na fenu a že ty obrany příště ať nespadne, že by se mohla bát , tak mu povídám, že je to kelpie a že Angie něco takového fakt nezaskočí. Takže nakonec jsme brali bronz a musím napsat, že ceny byly moc hezké a pokud to bude možné, tak se příští rok určitě zúčastníme. A já mohu všem tyto závody vřele doporučit. Pozdě večer jsem doma málem brečela nad tím, jak je Anginka malinká a drobounká proti těm klasickým obranářům a přitom šla na rukáv a snažila se udělat vše, aby mi udělala radost. Vybavila se scéna z jednoho filmu (ti bystřejší z vás pochopí), jak jde proti velké přesile bránit jeden nesmírně chrakterní muž svou adoptivní dceru. Ví, že je přesila příliš velká a nemá proti ní žádnou šanci, ale jde ji bránit za cenu vlastního života. Sice přijde o hlavu ( jde pouze o vizi), ale to já také obrazně díky kelpici přijdu o nervy a zbytky mého duševního zdraví a skončím jednou někde....no uvidíme kde. Fotky ZDE


22.4. 2013- Anginka oslavila své 3.narozeniny - Moje kelpií holčička je už tříletá slečna. Je to neskutečné, jak rychle to utíká. A jaký je život s kelpií po třech letech? Jedním slovem úžasný. Každý den je adrenalinový zážitek, každá procházka se změní v neobyčejnou a na každém tréninku se musím naplno koncentrovat. Angie byla pro mě zrozena a dnes si to nemyslím, ale vím. Sestřičkám přejeme hodně zdravíčka a na jih jim posíláme pusinky. Doufám, že si i nadále budeme užívat života plnými doušky. Angie jsi ta nejlepší kelpie jakou jsem mohla mít...


19.-21.4. 2013- Křivonoska aneb víkend plný emocí - Do jižních Čech jsem se zpočátku docela těšila, když jsem v zimě přihlašovala Angie na speciální výstavu a na kelpií MR agility. V den odjezdu se mi nechtělo opustit zbytek smečky a náš podkrkonošský domov. Jako bych cítila, že se něco zlého stane a ono se pak nakonec stalo, ale nepředbíhejme událostem. V pátek odpoledne jsem dorazila k Ivet do Brandýsa nad Labem. Anginka se na zahradě bouřlivě přivítala s Diem. Kvíkala, olizovala mu nos, oči, nohy a další partie jeho kelpiího těla. Dále jsme pokračovali směr jih v luxusním klimatizovaném Nissanu. Ivetino autíčko totiž začalo stávkovat, tak nás odvezli její moc hoodní rodiče. Večer jsme dorazili do autokempu Křivonoska. Mírně poprchávalo a byla vlezlá zima. Po převzetí klíče jsme šli prozkoumat naší chatku. Chtělo se mi brečet. Vše kromě sprchového koutu bylo zhruba ze 70.let. A komunismus na vás dýchal ze všech koutů. Velmi ale opravdu velmi depresivní. Nejhorší byl vařič, který určitě mnoho socialistických jídel připravil a pamatoval Chruščova. Nejraději bych chatku zabouchla a utekla pryč. S Ivet a kelpíka jsme se, ale statečně ubytovali a šli na večeři. V areálu se nacházela jediná hospůdka, ale bylo tam zakouřeno a docela zima. Neměli brambory, krokety a ani americké brambory. Pouze hranolky:-D Po pozdní veřeři jsme co nejrychleji opustili zakouřený lokál. Pálily mě oči a moje nebohé čočky se vzpamatovávaly z nikotinového šoku. Raději jsme se šli projít. Okolní louky jsou skutečně krásné a Angie s Diem nám pózovali na balících slámy. Po chvíli se k nám přidal náš kelpií bratranec a fawn kelpínka Dakota. Bohužel cestou zpátky se stala strašná věc. Fotky ZDE a video ZDE


14.4. 2013 - Holky se radují neb konečně tu máme JARO- S radostí mohu konstatovat, že po dlouhé zimě i k nám do Podkrkonoší přišlo jaro. Na první letošní trénink obran jsem v neděli ráno vyrazila v zimním oblečení, ale už během dopoledne jsem začala odkládat zimní bundu. Konečně sluníčko, teplo a ve vzduchu bylo cítit jaro. Byla jsem opravdu šťastná a věřím tomu, že se každý živý tvor musel radovat. Během následujích dnů jsem nafotila opravdu krásné fotečky. Brituška mi dělá jen samou radost. Na svůj věk je v opravdu výborné kondici. Má krásnou lesklou srst, zvládá dlouhé procházky a ještě si po nich pohraje s kelpicí, raduje se ze života a doufám, že si užívá zasloužený důchod. Akorát s přibývajícím věkem přišel apetit hodný hladového vlka, tak musím být oprvadu velmi důsledná a neoblomná v krmení mojí šampionky. Jakmile cvičím s kelpicí ihned přijde a vyžaduje také pozornost. Takže ještě v téměř 15letech miluje cvičení a vše si pamatuje. Brituška pro mě znamená opravdu velmi mnoho. Tak nyní můžete posoudit sami, jak to Britušce na fotkách sluší :-)


13.4. 2013 - V sobotu jsme brzy ráno vyrazili s Ivet a Diem směr Svoboda nad Úpou na neoficiální agility závody. Já jsem zde kamarádce Lucce Petirové pomáhala s organizací a Ivet řádila na parkuru. Zima v koňské hale byla pořádná, ale přesto se závody vydařily. A musím smeknout před Luckou, že ve svém věku dokázala takovou akci zorganizovat. Většina závodníků se chovala ukázněně a rozhodčí Jana Gregorová celý den kolem sebe šířila dobrou náladu. Až na menší organizační nedostatky proběhl první ročník Jarní jumpiády v přátelské atmosféře. Při závěrečném vyhlašování mi službu vypověděl mikrofon, takže jsem musela zapojit svoje hlasivky:-D A aby toho nebylo málo, tak zrovna tuto sobotu se měla na obrazovkách objevit kelpií celebrita Angie. Díky hodné paní v nedaleké restauraci jsem mohla vysílání sledovat na luxusní plasmové televizi a mohu konstatovat, že jsem s výsledkem více, než spokojená. Docela jsem si dělala nervy, jak to bude celé ve finále vypadat. Chtěla jsem, aby si nikdo nevšiml, že jsem na obrazovce zrovna já s kelpicí. Ale jedna slečna prohlásila: " Jé nejste to vy" ? A pak paní majitelka zesílila zvuk a najednou celý lokál ztichl a bylo to:-D No a protože žiji na vesnici a do nedalekého městečka jezdím nejen na nákupy, tak hned druhý den mě zpovídala paní na benzince, v obchodě, v restauraci a všem se to moc líbilo:-D Ve škole se to zatím snažím utajit, ale velký dík patří spolužačce Karolíně, za moc milé smsky.Také bych ráda poděkovala všem těm, kteří mi poslali krásné smsky a emaily. Naší chovatelce Janě za dojemná slova a sama mohla vidět,že lepší paničku pro svůj odchov nemohla najít. Moc vám všem děkuji za podporu.

 

A pro ty kteří ještě kelpií tanec neviděli mám doboru zprávu. Podívat se můžete TADY nebo ZDE


12.4. 2013 - Minulý pátek po příchodu domů z procházky na mě ve schránce čekalo milé překvapení. A protože teprve dnes jsem měla čas dojít na poštu pro naše surprise, tak také tento den bude pro nás dnem, kdy světlo světa spatřila naše chovatelská stanice Star Arbrita a brzy vám všem osvětlím proč jsem vybrala zrovna tento název a proč je pro mě srdeční záležitostí. Nezbývá mi nic jiného, než si přát, aby pesani nesoucí toto příjmení dělali svým paníkům radost a vynikali všemi vlastnostmi, které jsou typické plemeni australská kelpie. Ale nechte se překvapit třeba do budoucna budou nejen australské odchovy:-D. Ráda bych zde také poděkovala svým rodičům. Zejména mojí skvělé mamince, která sdílí mojí neutuchající lásku ke zvířatům a snaží se mi maximálně pomáhat.


4.4. 2013- aneb duben plný novinek - Konečně vám mohu všem s definitivní platností oznámit, že dne 13.4. na ČT1 uvidíte kelpici v akci. Takže si nezapomeňte naladit ve 12:25 příslušný kanál a sledovat pořad Hobby naší doby :-) Už teď jsem zvědavá na finální podobu našeho natáčení. Dále se můžete podívat, jak se píše o kelpici na klubových stránkách ZDE a HERE Zima se bohužel své vlády jentak vzdát nechce. Takže nám bohužel nezbývá nic jiného, než doufat v lepší zítřky. Dobré zprávy k nám také dorazily ze země přesných hodinek tedy ze Švýcarska a to, že se náš tatínek Nerun ( Sheep scare´s Boomrang) těší skvělému zdraví a také nám jeho majitelka Simone poslala videa z agi závodů. Na které se můžete podívat TADY a teď už konečně vím po kom ta naše Anginka na parkuru tak řve. Také jsem našla jedno zapomenuté video z našeho podzimního tréninku na zahradě. Hudbu a kameru prosím nekomentujte. Nechala jsem se přemluvit a vše si natáčela tak, že nebohý digitál byl zavěšován, přivazován či jinak fixován na stromy a židle:-D A na závěr jedna překvapivá zpráva Anginka s Jumýčkem podlehli chvilkové vášni a brzy se stanou hrdými rodiči. Neee opožděný apríl:-) Za ten aprílový žertík na úvodní stránce moc děkuji Ivetce Kindlové. Kelpice má teď svoje nejlepší dny, tak ji Jumýček na procházce bedlivě střežil, ale jelikož je Angie slušná, cudná a zásadně odmítá svádět nezletilé kluky, (jak jinak, než po mně) tak samozřejmě k ničemu nedošlo. Nejenom já, ale snad většina stvoření už se těší, až přijde konečně jaro, takže JARO už ať jsi tady:-D


23.3. 2013- Čechtice aneb členská schůze corgi a kelpie klubu, bonitace - S Marcelkou s Ivet a samozřejmě s Diem a Anginkou jsme vyrazili do středočeské vísky zbonitovat naše kelpií zázraky. Počasí bylo spíše zimní, neb krátce po našem příjezdu začalo mírně sněžit. Uvítali jsme tak možnost jít se zahřát do restaurace, kde se také následně konala členská schůze. Obsadila jsem strategicky místo blízko kamen, která nás během chvilky všechny zahřály. Pomalu se začali sjíždět členové Australian kelpie klubu a i když většina členů nedorazila, tak schůze zdárně proběhla. Následně proběhla schůze Welsh corgi a kelpie klubu, kde se rozdávaly opravdu krásné ceny za výstavně nejúspějnější jedince (škoda, že jsem loni nebyla členem klubu a soutěžě jsem se tak nemohla zúčastnit) hlavně kokarda byla opravdu krásná. Po obědě začaly bonitace a začlo jít do tuhého:-) Kelpici jsem pořádně vyčesala, až chlupy lítaly a pořádně vyběhala, až moje klouby vrzaly. Bohužel krátce před bonitací Anginku jedna z kelpií napadla. Přála bych si mít rychlejší reakce, ale na obyčejného člověka, už to asi lepší nebude:-D. Ihned jsem ji stáhla, ale bohužel, tak prudce, že se svojí hlavou bouchla o led. Naštěstí se nikomu nic nestalo. Abych to neprodlužovala, tak se Anginka moc líbila a prý se líbila nejvíc ze všech kelpií z celé bonitace:-) Měřil nás náš hodný dědeček Jirka (pan Tancer) a naměřil krásných 48cm, byla potvrzena plnochrupost a paní inženýrka Síbrtová velmi kladně hodnotila kelpií ladný pohyb, všimla si náprsenky mimochodem naše chlouba a jediné co bylo té mojí krasavici vytknuto byly její satanské oči. Jde o to, že jsou prostě světlejší i když já, už si jiné nedovedu představit. S napětím jsem čekala na výsledek bonitace a když se potřebné údaje zapisovaly do rodokmenu, tak se bohužel ukázala kelpií příbuzná, které se Angie prostě nelíbila a bylo to. Musela jsem vzít Angie do náruče a jít pryč neb to vypadalo, že si kelpice tentokrát nenechá nic líbit a holky se do sebe pustí. Upřímně svojí holčičku obdivuji, že po těch desítkách napadení je ještě schopna tolerovat kolem sebe psy. Naštěstí byl na bonitaci také Kuky Anginčin největší miláček a také Dio, který také patři k jejím oblíbencům. Jumýček roste do krásy a co jsme se neviděli, tak velmi vyrostl a vyspěl. Takže ANGINKA JE CHOVNÁ FENA s bonitačním kódem III b A H2 . Máme velkou radost a já moc děkuji Marcelce za odvoz a za komfort během cesty, který kelpici poskytla. Ivet děkuji za zápujčení výstavního vodítka a za další věci, které sem raději nebudu psát:-D Fotky z bonitace TADY

 

Jak je všem mým kamarádům známo, tak v mém životě není nikdy nic nudné, normální nebo obvyklé. Velmi často na sebe přitahuji věci, které se běžným lidem nestávají, takže samozřejmě i bonitace nemohla být úplně konvenční. Po příjezdu se hezky zachumlám do deky, sednu do křesla a pročítám si bonitační kartu. Můj zrak se zastaví na údaji chovatel, kde je uvedený někdo úplně jiný. Ale to se může stát každému. Naštěstí se vše vyřešilo a ráda bych zde poděkovala jmenovitě paní Kleinové a paní Černé za jejich ochotu a okamžitou reakci. Takže odedneška budu vše kontrolovat ihned na místě. Protože bych velmi nerada, aby třeba jednou moje výplata dorazila na cizí účet :-D


16.3. 2013- Společně s Ivet a Anet jsem navštívila chovatelskou stanici australských kelpií Mount Mckinkey, kde jsem muchlala, rozmazlovala a fotila vrh E po Hamunce a Lordíkovi. Mimíšci byli prostě dokonalí. Volní jsou ještě dva černí pejsci a jejich hnědý bratříček. A nesmím zapomenout na jejich hnědou sestřičku. Je naprosto dokonalá, úžasná a krásná. Prostě malá náprsenka:-) Je velmi podobná mojí Angince svojí povahou, tak moc mi ji připomínala...Takže přátelé drazí, pokud nechcete, abych se ocitla v ústavu pro duševně choré, tak si prosím někdo pro tuto fešandu jeďte. Myslím si, že to bude velmi pracovité zvířátko a cítím, že pokud se ocitne v těch správných rukou, tak o ni ještě uslyšíme:-) Děkuji Marcele za pohostinost a za to, že jsem si díky ní mohla rozšířit svoje poznatky a znalosti o kelpiích. Ivet děkuji, že mě na tento parádní výlet vzala. Anet poděkuji za něco, až tak zhruba za dva roky:-D Takže jsem si kelpií mimča vrchovatě užila a pokud toužíte po tom, aby váš život byl pestrý a nechcete se nudit, ani minutu, tak si jeďte pro malou kelpii:-) Díky všem mým přátelům za to, že mě berou takovou jaká jsem. DÍKY :) FOTKY


25.2. 2013- Zima se nám pomalu, ale jistě blíží ke konci. Všichni se letos moc těšíme na jaro. Přikládám pár fotek, kde je vidět, jak se kelpice měla, když panička zvládla zkouškové období a měla pak několik týdnů na to, aby kelpici a celou smečku pořádně utahala. V průběhu března byste nás konečně měli vidět v pořadu Hobby naší doby. Také bych ráda poděkovala Anetě za krásné video na kterém můžete vidět, jak jsem s kelpicí skládala zkoušku ZOP. Kdepak jsem to ale slyšela, že kelpie jsou svéhlavé, neposlušné a nesoustředěné:-) Ono také záleží kdo si kelpii pořídí, protože opravdu není psem pro každého. Musíte jí věnovat svůj čas, lásku a kus svého srdce, ale výsledek pak stojí za to. Jsem na naši chůzi u nohy opravdu moc pyšná a nebýt mého syndromu "dlouhé ruky" tak neměla bych co vytknout:-) takže jsem velmi ráda, že jsem svá a nenechám se jen tak od někoho ovlivnit a jdu si v životě svojí cestou. Protože jen díky tomu žiji přesně takový život, jaký jsem si vždy přála...


11.2. 2013- Máme za sebou náročné natáčení. Brzy nás můžete vidět v pořadu Hobby naší doby, který vysílá Česká televize každou sobotu od 12:25 a čeká vás dogdancing v kelpiím provedení a víc, už vážně neprozradím. Musím Anginku pochválit, protože se moc snažila. Všichni byli moc milí a s kelpicí bylo zacházeno, jako s celebritou:-) Už na recepci svýma žlutýma očima uhranula nejednu oběť. Musím napsat, že natáčení je velmi náročné a každý, kdo zná Angii tak ví, že má energie na rozdávání, ale po příchodu domů tvrdě usnula (viz foto). Každý pes je především živý tvor pro kterého je náročné opakovat několikrát dokola ty samé cviky. Ke konci natáčení bylo vidět, že už se dostavuje únava. Pracovat v takovýchto podmínkách (světlo, cizí lidi, atd.) může jenom pes, který nic neřeší a jen tak se ničeho nezalekne. Angie je naštěstí suverénka odmalička. Byla to pro nás velká zkušenost a mně se potvrdilo, že kelpice snad letos zvládne jedno velké překvapení. A na závěr potěším kelpií fanoušky tím, že nás letos ještě v televizi uvidíte a kelpice možná dostane pozvání do pořadu Sama doma:-) Ráda bych také poděkovala Anetě Štěrbové za..ona moc dobře ví za co:-

 

Děkujeme všem za krásné a povzbudivé maily, smsky a zprávy na facebooku:-) Budeme se moc snažit vás s Anginkou nazklamat. Neměla jsem tušení kolek má moje kelpice fanoušků... A nebojte se vaz se mi zatím nikdo lámat nechystá, protože za prvé se to myslí obrazně a za druhé nejsem upír:-)


25.1. 2013- Zima, sníh a mráz prostě jedním slovem idylka. Angie mě opět utvrdila v tom, že kelpie je velmi všestranná. Po Britušce podělila sáňový postroj a společně s Brandou tahala tak rychle, jako by se pro sáňovy sport narodila:-) Naše australské spřežení nám každý záviděl. Moje Angie byla opravdu moc šikovná a co vyvádí její australská kolegyně, než se spřežení rozjede, tak to byste museli na vlastní uši slyšet. Alepspoň můžete naše šikovné holky obdivovat za doprovodu vhodně vybrané hudby:-) Autorkou videí je moje maličkost, Vanda mi hřála záda a naše australské psice jsou samozřejmě v hlavní roli:-) HERE a TADY


17.1. 2013- Angie je velmi nestálá kelpií slečna:-) Jak můžete vidět, tak se konečně vyjádřila, že pálení kelpií kluci jsou ti nejlepší a dává naděje všem mladým nápadníkům:) Musíte uznat, že vkus má více, než dobrý.


3.1. 2013- Vítáme vás v roce, který bude nejen velmi plný překvapení, ale také nevšedních zážitků. Jako novoroční dárek jsme s Vandou pro vás připravily další ročník Letního výcvikového tábora ve Staré Pace. A opravdu nás velmi potěšilo, že hned první den nám přišlo několik přihlášek. Pozvání na post agility trenérky přijala Bára Šťouračová, která je zkušená závodnice a také skvělá instruktorka. Obrany bude mít na starosti opět Ota Laušman, který se mohl těšit těm nejlepším ohlasům. Dogdancing bude mít na starosti osvědčená trenérska dvojka. Aneb Vanda a já:-) Velký dík také patří Káťě Jalůvkové, která byla tak hodná a vdechla život webovkám našeho tábora. A v neposlední řadě Vandě, která neposlušný web pokořila navzdory psychické a fyzické únavě. Tak se nyní můžete podívat na naši chloubu :-) http://tabor-sp.weebly.com/

Přihlásit se zatím můžete na oba turnusy. Během prvního turnusu proběhnou dogdancing zkoušky a také neoficiální závody. Těšíme se na vás!

 
TOPlist