DoporučujemeZaložit web nebo e-shop
aktualizováno: 22.11.2023 11:27:54 

Vítejte na stránkách Podkrkonošské smečky

Aktuality
 

 
 
 
 
31.12. Poslední den roku 2017 jsme strávili ve Zlíně, kde jsme v lázeňském hotelu byli součástí silvestrovského večírku. Vystoupení dogdancingu bylo pro všechny příjemným spestřením a všem se naše vystoupení moc líbilo :-)  Děkujeme za pozvání.
Dálnice D1 je na Nový rok opravdu oázou klidu :-D 
 
 
 
 
 
25.12. Naše milovaná Arny oslavila 12.narozeniny a my jí přejeme jen to nejlepší do dalších let. Ar je neskutečně empatická a citlivá. Z mých holčiček má tu největší duši a nejčistší charakter. Bez jejího krásného kukuče a dobrého srdíčka by naše smečka nebyla úplná :-) 
 
 
3.12. Na neoficiálních dogdancingových závodech v Boudě jsme si s kelpicí vytančily v elitní kategorii 3.místo :-) 
 
 
 
 
 
 
 
25.11.Zbraslav- Další povedená akce v Boudě :-) tentokrát jsem na semináři měla převážně účastníky mých letních táborů. Svůj svátek jsem, tak oslavila tím, že jsem dělala to, co mě naplňuje a baví.  Na fotce můžete vidět moji dopolední skupinku :-) 
 
 
 
 
 
 
 
 
2.11. Oslavila naše milovaná a jedinečná holčička 19. narozeniny. Brituško, jsi moje hvězdička, která rozzářila můj život. Chvíle strávené s tebou patří k mým nejlepším v životě. Doufám, že si užíváš zaslouženého důchodu a víš, že jsi pro mě ta nejlepší na světě.
 
 
 
 
 
 
 
14.10. - ​Ukázky dogdancingu v brněnském parku Lužánky na umisťovací výstavě Chcete nás? V Brně jsme potkali spoustu známých tváří a počasí nám přálo a několik psích dušiček našlo nový domov :-)
 
 
 
 
 
 
 
6.-8.10.- Na cestu do Rapotína jsem se vydala krátce po nemoci, takže jsem byla ráda, že jsem zvolila osvědčenou trasu. Jesenický vzduch mě brzy postavil na nohy a hlavně víkendovka dogdancingu, na kterou mě opět coby trenéra pozvala psí škola DOGARDEN. Jední slovem paráda a jezdím sem velmi ráda :-) 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
28.9. Přerov- seminář dogdancingu aneb státní svátek slavíme prací :-) opět jsem měla ty nejšikovnější studenty. V moravské Boudě se nám moc líbilo.
 
 
 
 
 
 
   
 
23.9.- Závody O Staropacký pohár na našem domácím cvičáku jsme si s kelpicí obě moc užily. V kategorii Fpr1 jsme skončily na krásném 6.místě :-) Posuzoval pan rozhodčí Luboš Jánský. Angie čuchala moc hezky, ale bohužel neoznačila jeden předmět, protože jsme museli použít předměty, které nám byly přiděleny.
 
 
 
 
 
15.-17.9. Víkendovka dogdancingu ve Staré Pace se i přes nevlídné počasí povedla. Bohužel zima, déšť a typicky sychravé podzimní počasí nám znemožnilo řadu plánovaných aktivit. Bohužel letošní podzim je velmi nevlídný a propršený. Z důvodu nemoci, také několik účastníků nedorazilo. Ale i navzdory nepřízni počasí jsme si tréninky všichni moc užili :-) 
 
 
 
 
 
 
 
 
   
 
11.9. Představuji vám nového člena naší smečky :-) Kocourek z útulku dostal jméno Shanty a už teď ho všichni milujeme heart
 
 
10.9.- VIP Dogdancing akce u nás doma, jako vždy pohodový den s mými žáčky :-) 
 
 
 
 
 
                                                                                     
9.9. - Nás čekala daleká cesta do nádherné a historické Kroměříže, kde jsme měli ukázky dogdancingu na Dni otevřenách dveří firmy Plastika a.s. Všichni byli na nás moc milí a naše vystoupení sklidilo velký úspěch. Pavel Kožíšek byl z kelpice nadšený a velmi ji obdivoval. Svěřil se mi, že doma mají jorkšírské teriéry, kteří poslouchají pouze, když chtějí :-D Byl to skvěle strávený den, kdy si člověk uvědomí pocit štěstí :-)
 
 
28.8.-2.9. Na letním táboře v Peruci jsem opět zasvěcovala účastníky do tajů dogdancingu a triků. Tréninky jsem měla dvakrát denně, takže to bylo pro mě docela náročné. Nicméně, když pracujete s příjemnými lidmi, tak je na vás únava krátká ;-) volné chvíle jsem věnovala procházkám po historickém okolí Peruce. Jitce Kržové děkuji za důvěru a pozvání.
 
 
 
 
 
 
21.8.-25.8. Letní výcvikový tábor v Kyjově neměl chybu. Luxusní zázemí areálu, skvělá kuchyně, moderní ubytování, parta pozitivně naladěných lidiček. Eliška opět odvedla na parkuru velký kus práce a stejně, tak její žáčci. Já jsem zase s radostí trénovala týmý, u kterých bylo vidět zlepšení každým dnem. Prostě jedním slovem PARÁDA! Vůbec se nám nechtělo domů :-( 
 
 
 
 
 
   
 
30.7.-4.8. Na letním táboře v České Třebové jsem působila, jako trenérka dogdancingu. Trénovala jsem velmi šikovné týmy a doufám, že se s nimi brzy potkám na závodech nebo zkouškách :-) Díky tomu, že jsem pouze trénovala, tak jsem měla čas mrknout na naší kelpií příbuznou :-)   Moc děkuji Hance Petrové za pozvání a perfektní organizaci. 
 
 
 
 
 
 
 
24.-29.7. Letní výcvikový tábor ve Staré Pace tentokrát agility v kombinaci s dogdancingem, byl tradičně perfektní. Profi agility trenérka Eliška Dolníčková se všem věnovala na 110% a odměnou jí byly pokroky jejích svěřenců na parkuru.  Užívali jsme si všeho naplno. 
 
 
 
 
             
 
16.-21.7. Letní výcvikový tábor Obedience a dogdancibu ve Staré Pace byl naprosto úžasný. Hlavně díky top trenérce OB Romaně Polické, která patří k těm nejlepším trenérům u nás. Bezva parta, která nezkazila žádnou legraci a počasí na objednávku, co víc si můžete přát :)
 
 
                   
                 
8.-14.7. Letní výcvikový tábor v Pardubicích se nám, tak jako každý rok vydařil. Užili jsme si spoustu legrace a společných zážitků. Děkuji všem účastníkům a také naší trenérce agility Báře Mandíkové :-) 
 
 
 
 
  
5.7. Hronov- Kelpice se umístila na 2. místě v  kategorii ZZO1. I přes tropické teploty příjemně strávený den s našimi přáteli.
 
 
         
                                                   
4.7. Čistá u Horek - další ukázka triků a povídání nejen o dogdancingu. Děkujeme Marcelce ze cvičáku za doporučení. Prima akce se skvělými lidmi :-) 
 
 
 
 
 
 
                                       
 25.6. Chrudim- vystoupení dogdancingu na akci Pohádkový les. Moc milé děti a velmi příjemná atmosféra :-) Děkujeme za pozvání.
 
 
 
23.-25.6.- Víkendovka DOGDANCINGU a OBEDIENCE  se konala na našem domovském cvičáku ve Staré Pace. Akce se lépe vydařit nemohla. Počasí, jako na objednávku, skvělá parta, velmi přátelská atmosféra a hlavně jsem byla neskutečně pyšná na svoje žáčky, kteří udělali velké pokroky. Všem vám děkuji za neskutečně famózní akci :-)
 
 
 
 
 
 
21.6.- První letní den jsme strávili pracovně. Nejdřív výborná pizza v nově zrekonstruované restauraci na Vinohradech (pracuje zde můj bratr, takže vše grátis )a pak jsme se přesunuli na dětskou oslavu, kde kelpice zatančila. Byla ve svém živlu, protože pozornost a děti má moc ráda. Po vystoupení si děti vyzkoušely nějaké triky s kelpicí, ale většinou si hybrid dělal, co chtěl Navzdory tropickým teplotám to byl skvěle strávený den. Když jsem se pozdě večer vrátila domů, tak jsem si uvědomila, jak jsem moc vděčná za to, že mohu žít v nádherné přírodě na venkově. Neměnila bych 
 
 
Tento den je také významný tím, že se narodil náš další člen smečky. Zatím prozradím jenom to, že je černé barvy a samčího pohlaví ;)
 
 
 
 
 
 
 
  
17.6.- Kelpice v ZKO Stráž pod Ralskem složila zkoušku Upr1 (poslušnost dle IPO 1).Jsem na ni neskutečně pyšná, protože aportovat 650 gramovou činku přes metrovou překážku a šikmé ipácké áčko není pro kelpii vůbec jednoduché.
Vůbec poprvé jsme za zkoušku dostali medaili :-) Lidičky v ZKO Stráž pod Ralskem byli moc milí, ale zima byla neskutečná .Takže jsme o krok blíž ke splnění našeho velkého snu. Po zkouškách jsme si zajeli do míst, kde se natáčela pohádka Princezna a písař, ve které hraje náš neoblíbenější herec Jiří Dvořák. Bylo tam moc krásně ;)
 
 
 
 
                                                                                                            
10.6.- V sobotu jsme si na závodech v Náchodě vybojovali 3.místo v kategorii ZZO1 (poslušnost dle zkoušky ZVV1).
Protože jsou kelpice vždy něčím originální a moje Angie zvlášť, tak aport ukázkově donesla našemu nejoblíbenějšímu rozhodčímu panu Luboši Jánskému. Bylo to zpestření a já se smála a zároveň jsem chtěla kelpici zakousnout 
Shodný počet 95 bodů měli tři závodníci, ale protože rozhodoval aport, který jsme měli za 7 bodů, tak jsme rozšířili sbírku o bronz.
 
 
 
3.6. - Brzy ráno jsme společně s Petrou s její smečkou vyrazily (dvě ženy a tři feny) směr Kostelec nad Orlicí. Panovaly opravdu tropické teploty. Angie tentokrát trochu zlobila, ale nedivím se jí, protože cvičit v pravé poledne na sluníčku bylo hodně náročné.  Tetokrát jsme brali stříbro, tedy 2.místo (bod od prvního) v kategorii ZZO1.  Konkurence byla početná a velmi vyrovnaná. Závody provázela moc příjemná atmosféra a dokonce si kelpice zakousala na skvělého figuranta, který byl z hybrida nadšený :-)
 
 
 
 
 20.5.- V sobotu jsme se zúčastnili závodů sportovní kynologie v Městci Králové. Kelpice vyhrála kategorii ZZO1 (poslušnost dle ZVV1). Byla jedinou kelpií na závodech a dokonce si vysloužila obdiv na kontroláku. Po závodech si zakousala na moc milého figuranta a pak teprve odpadla ;) Angie předvedla velmi pěknou poslušnost a jsem na ni moc pyšná 
 
 
 
 
 
12.-14.5.- Víkendovka dogdancingu v České Třebové byla další povedenou akcí. Opět jsem si užívala tréninku se známými, ale také novými týmy. To, že dogdancing není sport pro určitá plemena potvrdila fenka havanského psíka Elie, která celý víkend krásně pracovala a získala tak cenu nejvíce sympatický tým.  Obědy na Srně, jako vždy famózní a dokonce se ná nás přijel podívat Honza Čenský :-D Vždy se sem moc ráda vracím. Děkuji Hance Petrové za pozvání a perfektní organizaci celé akce.
 
 
 
 
 
8.5.-  Proběhla další VIP akce na Brdě. Státní svátek nebyl u nás doma dnem odpočinku, spíše naopak ;)  Od rána se tančilo, fotilo a užívalo. Opět se sešla prima parta a celý den jsme si všichni moc užili. Neskutečně krásný pocit, když vidíte, jak vaši žáčci dělají pokroky :-)
 
 
 
 
 
 
5.-7.5- Víkendová akce v Jeseníkách byla, jako vždy velmi povedená. Na cvičáku nedaleko Šumperka se celý víkend tančilo, jako o život ;) Chválím pravidelné účastníky ze velké pokroky a doufám, že jsem nové týmy navedla na tu správnou cestu.
V sobotu jsme si vyjeli na výlet do Velkých Losin, které jsou neblaze proslulé čarodějnickými procesy. Tento "hon na čarodějnice" bohužel zásahnul i část mojí rodiny. Nemohla bych v těchto místech žít, ani kdybych sama chtěla, protože jsem cítila takovu negativní energii, že jsem si chvílemi musela sednout a odpočinout si. Odmalička jsem měla silnou averzi vůči církvi a dnes, už vím, proč tomu, tak bylo.
Děkuji PSÍ ŠKOLE DOGARDEN za pozvání a organizaci, Zdeničce za ubytování v našem milovaném penzionu a svým předkům, že vyslechli moje prosby :-)
Fotky TADY
 
29.4.- Seminář v Pardubicích byl opět opravdu pohodový. Složení psích plemen bylo velmi pestré. Malinois, čivava, kelpie, border kolie a neskutečně šikovná kavalíří slečna, která mě velmi okouzlila svým projevem a temperamentem. Počasí se nakonec umoudřilo, takže odpolední blok jsme si mohli užívat venku.
 
 
  
22.4.- Angie oslavila neskutečné 7.narozeniny. Celý den jsme strávily spolu na semináři NOSEWORKU a stop, takže si myslím, že byla kelpice spokojená. Je tou nejlepší kelpií jakou jsem mohla mít. Vysnila jsem si ji a ona se přesně taková narodila pro mě. Krásná, pracovitá a oddaně milující. Přejeme našim krásným setřičkám hodně zdravíčka do dalších let.
Pokud psi mají opravdu poslání, tak jsem si jista, že mi tu mojí holčičku poslal někdo, kdo věděl, že ona dá mému životu smysl i v těch nejtěžších chvílích...
 
 
 
 
 
 
9.4.- Původně mělo být vše jinak a měli jsme v Mnichově strávit celý víkend, ale nakonec jsme se v neděli zúčastnili mezinárodních závodů. Náš první start v Klasse 3, mimochodem splněno do nejvyšší kategorie máme, již dva roky. Kelpice zlobila velice (dva týdny jsem ležela nemocná), přesto jsme si spolu vytančily stříbro. První vteřiny jsme si tedy musely vyříkat, kdo že tady vlastně určuje, co se bude tančit. Angie si užívala závodní atmosféru, jak můžete vidět. Závody se konaly v rámci veletrhu a prostředí zde bylo velmi náročné, hlavně pro začínající týmy. Velmi se mi líbilo pestré zastoupení plemen. Tančili zde puli, minni aussíci,kokři, šeltie, teriéři,zlatí retrívři,bostonský teriér, kříženci atd. Přátelská a pohodová atmosféra kvůli které neváhám cestovat.Společnost nám dělala Markétka Suchá s Oliverkem, která vyhrála kategorii Heelwork 2 a brzy bude mezinárodní rozhodčí :-) Moc jsme si to všichni užili  
Děkuji Silvii Kempf za úžasné závody.
 
 
 
  
 
25.3.- Letošní jaro přišlo nečekaně rychle a nezvykle brzy. Také k nám do Podkrkonoší zavítalo neobvykle teplé počasí, které jsme využili k výletu do Jahodnic, kde to máme moc rádi. A také k tréninku poslušnosti a dogdancingu. Po dlouhé zimě jsme rádi, že si opět budeme užívat (doufejme) sluníčka a tepla. Kelpice je připravená na nadcházející sezonu, kde ji čeká několik závodů a zkoušek.
 
 
 
 
  
 
18.3.- Zúčastnili jsme se charitativní akce Happy dog show. Počasí nás tentokrát velmi potrápilo. Zima, prudký vítr a déšť :-( I přesto jsme se snažili akci užít. Angie ve skupině FCI I skončila v početné konkurenci na 5. místě. Vyhrál krásný československý ovčák. Arny závodila v kategorii kříženci- veteráni, kde obsadila 6.místo. Tuto kategorii posuzovala herečka Dana Syslová. Zároveň jsme se stali součástí pokusu o nový český rekord. Kdy šlo o to, aby se sešlo, co nejvíce psů se šátkem na krku. Rekord se překonal :-)
Součástí výstavy byla také Tlapkiáda, kdy jste společně se svým psem překonávali nejrůznější překážky a úkoly. Angie plnila úkoly na jedničku a moc se jí líbila chvála a obdiv :-D Na akci jsme také potkali Adélku s čivavou Minnie, která u nás trénuje dogdancing. Obě holky jsou moc šikovné a jsem na oně moc pyšná. Vítězové Tlapkiády se losovali a štěstí v podobě bronzu se usmálo právě na moje žačky, takže jsem měla velkou radost. V autě jsem pustila topení na maximum a hurá domů.
 
 
 
 
  
4.3.- Během mého pobytu na Příbramsku jsme si s bráchou zajeli do Višňové, abychom se vydali po stopách našeho oblíbeného seriálu Chalupáři. V této malebné obci, kde se známý seriál natáčel a mnozí starousedlíci na to dodnes vzpomínají, je stále moc krásná příroda a klid. Ráda bych varovala fanoušky před domem pana Humla- je to otřesné :-(
 
 
 
 
23.-27.2. Prodloužený víkend jsme strávili na Vysočině. Neskutečně pohodové a příjemné chvíle ve společnosti skvělých lidiček. Sýkorův mlýn je nádherné místo a takový malý ráj na zemi, kde se zastavil čas. Vůbec poprvé jsem měla možnost během tréninků dogdancingu drbat koně za ušima :-)
Moc děkuji Tereze a Martinovi za všechno. Hlavně za splnění mého dlouholetého snu.
 
 
17.-19.2.-Další pracovní víkend za námi :-) tentokrát jsme poctili svojí návštěvou jižní Moravu. Počasí opět bez sluníčka. Avšak VÍKENDOVKA se neskutečně povedla. Fajn parta, která nezkazila žádnou legraci, šikovní čtyřnožci. Také skvělá trenérka Radecha Spudilová, která účastníky zasvěcovala do tajů klikr tréninku a obedience. A hlavně naše Renata Tylová, která pro nás celý víkend vařila a pekla. Chválím svoje žáčky za pokroky a doufám, že budou nadále pilně trénovat. Pevně věřím tomu, že se brzy potkáme na závodech .Díky všem za prima víkend v Kyjově :-)
Děkujeme Beatě za krásné FOTKY
 
 
 
4.2.-  V Boudě proběhl další seminář DOGDANCINGU pod mým vedením. Moji milí, bylo to s vámi neskutečně úžasné, tolik pozitivní energie jsem, už dlouho necítila. Udělali jste velké pokroky. Byla jsem neskutečně pyšná na vás všechny a zvlášť na svoje žáčky. Měla jsem velkou radost. Doufám, že jste si odvezli nové zkušenosti a dobrou náladu. Jste pro mě inspirace.
Děkuji za fotky Veronice a Zuzce
 
 
27.-29.1. 2017- V podhůří Jeseníků proběhla víkendovka dogdancingu. Neskutečně pohodová atmosféra, pozitivní účastníci, famózní a šikovní pesani. Zdenička, která nás brala na výlety a vařila výborné obědy. Prostě FENOMENÁLNÍ akce. Už teď se moc těším na příště. Akorát tedy vládce hor Praděd má za tu mlhu velké mínus   Děkuji psí škole DOGARDEN za pozvání a organizaci akce.    
 
 
 

 

 
 25.12.- Arny na Boží hod vánoční oslavila 11.narozeniny. Jakoby to bylo včera, kdy jsme jeli do jihočeských Albrechtic pro naší holčičku. Zdálky jsem viděla na zasněžených pláních dvě černé tečky, které se pohybovaly neuvěřitelnou rychlostí. Bylo to naše Ar se svým bratrem, který odjel do Příbrami. Už tehdy jsem cítila, že tam prostě čekala na mě :-)
 
 
17.11.- Premiérový seminář DOGDANCINGU v Boudě za námi :-) Tentokrát pro mě velmi inspirativní diskuze během teorie. Chválím velké pokroky u mých žáčků a doufám, že se opět uvidíme s těmi, které jsem na akci poznala. Neskutečně šikovná zvířátka, pohodová atmosféra a hlavně luxusní zázemí v Boudě. Jedním slovem PARÁDA. Díky všem za prima sváteční čtvrtek.
 
 
 
 
 
2.11.- Naše milovaná Brituška oslavila neuvěřitelné 18. narozeniny. Je to moje dokonalá a úžasná holčička. Jsem opravdu hodně vděčná osudu, že nás dvě spojil a také, že se tu s námi stále může těšit ze života. Můj první pes. Parťák, který mě nikdy nezklamal v životě, ani na závodech. Stále mi přináší tolik radosti a věřím, že když dvakrát zápasila o svůj život, tak hlavně kvůli mně. Neskutečná osobnost a bojovnice. Důstojná psí babička a kus mého života a duše. Navždy bude tou první a nejlepší. BRITUŠKO MOJE MILOVANÁ, JSI  NEJLEPŠÍ :-)
 
 
 
                                                                                                                             
 28.- 29.10.- Seminář dogdancingu v Jiříkově byl neskutečně pohodový. Účastníci šikovní a pracovití. Moc děkuji Šárce Nikitinové za pozvání, výlet do Německa a ubytování. Vzpomínám na vaši koupelnu :-D  Myslím na vás a doufám, že trénujete. Líbilo se mi u vás na severu, pizza mi chutnala, cestou domů jsem projížděla nádhernou krajinou, rozmrzávala jsem v autě snad hodinu, ale odjížděla jsem neskutečně šťastná. Všem vám za to moc děkuji   Autor fotek: Eva Linková     
 
 
 

22.10. – Na cvičáku v Pňově kelpice složila zkoušku ZZO2. Velmi příjemná byla komorní účast, avšak cesta byla trochu hororová, když vám silničáři zastaví sjezd z dálnice a tak se ráno za tmy bez navigace musíte zorientovat na neznámém místě. Naštěstí jsme cestu našli a kelpice byla moc šikovná. Hlavně mi udělala radost vysílačka a vysoká kladina. Příští rok se pustíme do nejvyšší zkoušky, kde je poslušnost, už hodně těžká.

 

 

                            

16.10- Letos jsme se s kelpicí opět zúčastnily Mistrovství republiky Obedience pro kelpie a welshcorgi. Do Šlapanic u Brna jsme vyráželi brzy ráno. Nechápu, že je Angie ve čtyři hodiny ráno připravená a natěšená na cestu :-D Byla jsem po nemoci, tak jsem s námi jela maminka. Nebylo mi nejlépe, cesta to byla daleká, ale moc jsem se těšila. Mistrovství bylo velmi vydařené. O to víc je smutnější velmi nízká účast. Nevím, zda šlo o nějaký záměrný bojkot, nebo strach z konkurence. Ale jde přeci o to, abychom se viděli a pokecali o našich australských potvůrkách. Počasí bylo, jako na objednávku. Moc milí a pozitivní lidé. Holt na Moravě jsou lidi víc pohodoví :-) Jediné dvě kelpie, které se MR zúčastnily, byl Kokeš od Hanky, který byl v kategorie OB2 jediný, ale zkoušku úspěšně složil na výborně, moc gratulujeme. A v kategorii OB1 zvítězila Angie, která dostala tři desítky, a ostatní body také byly vysoké.  Paní rozhodčí Markéta Píšová nás moc chválila, především tedy kelpici a říkala, že mohlo být desítek víc, kdyby nebylo mých chyb. Přiznám se, že jsem během závodu kelpici přišlápla ocas (samozřejmě omylem). Zaječela velice a trochu nás to obě rozhodila. Obedienci se věnujeme rekreačně a trénujeme samy. Občas se na nás podívá na cvičáku Maruška Vágenknechtová, která dělala na MR stewarda.

Angie tedy obhájila své loňské a předloňské vítězství a stala se tak trojnásobným vítězem této kategorie. Letos dostala nejvíce bodů ze všech mistrovství. A jak se říká do třetice všeho dobrého a příští rok tedy budeme závodit ve vyšší třídě.

Děkuji předsedkyni klubu Martě Fuglevičové za organizaci a těším se na příští rok. A pevně věřím tomu, že bude na place řádit mnohem víc kelpií. Opravdu mě letošní (ne)účast moc mrzí a doufám, že nezapomínáte na to, že kelpie je především pracovním plemenem. Chov a výstavy jsou sice hezká věc, ale kelpii, která byla vyšlechtěna k práci, tím moc nepomůžete ;) 

 

 

15. 10.- V sobotu se u nás doma uskutečnil VIP trénink. Zúčastnili se naši žáčci, kteří mojí metodiku, již dobře znají. Pracovali jsme na nových cvicích, procvičovali jsme ty, již naučené a také jsme se věnovali přípravě na zkoušky. Na oběd jsme si zajeli do Sklepů a všem nám moc chutnalo. Odpoledne nás překvapily přeháňky, ale naštěstí nám naše garáž poskytla azyl. Velmi pohodový a příjemný den.  Holky, moc vám děkuji :-)

 

 

7.-9.10.- Do České Třebové jsem se moc těšila. Už potřetí jsem byla pozvaná coby instruktor DD na víkendovku. Jezdím sem opravdu moc ráda, protože jsou zde úžasně sympatičtí lidi, krásná okolní příroda a v neposlední řadě Srna (ti zasvěcení vědí). Počasí nás tentokrát trochu potrápilo, ale klubovna nám poskytla skvělé zázemí. Účastníci byli perfektní. Opět jsem poznala nové tváře a těším se, až uvidím jejich pokroky.
Organizaci na jedničku, ostatně, jako vždy zvládla Hanka Petrová. Děkuji za pozvání a moc se těším na květen, kdy proběhne další víkendovka pod mým vedením.

 

22.-25.9-

 
 
 
10.9.-  Náš sponzor KRMIVA SALAČ slavila 25 let svého působení na českém trhu, takže jsme u toho nemohli samozřejmě chybět ;) 
Angie svému sponzorovi panu Salačovi (a nejen jemu) zatančila. Navzdory tropickému počasí sklidila velký potlesk a dokonce si ji natáčeli a fotili obchodní partneři z Thajska, kteří přiletěli až z Asie, aby popřáli panu Salačovi a jeho firmě úspěch do dalších let :-) 
Dozvěděla jsem něco o historii a tradicích jejich země. A thajský král mě velmi fascinuje ;)
Také za námi přijeli naši kamarádi Iveta Kindlová s  Anetou Mázlovou, (které moc děkujeme za krásné dárečky) a Katka Kašparová.
Byl to opravdu moc příjemný den a já si ho, i přes extrémní počasí maximálně užila.
Ráda bych napsala, že si moc vážím naší spolupráce s firmou KRMIVA SALAČ a jsem opravdu moc ráda, že naše smečka si může pochutnávat na kvalitě :-)
 
 
 
2.-4.9.- První zářijový víkend jsem strávila v Šumperku, kde jsem zasvěcovala do tajů dogdancingu moravské nadějné týmy. Sešli se:-) velmi pozitivní a milí účastníci. A samozřejmě talentovaní čtyřnozí tanečníci, kde jsem měla radost z toho, že jsem vůbec poprvé trénovala dlouhosrstého výmarského ohaře, německého pinče, nebo bernského honiče. Parádní ubytování v penzionu Hawaii, kde se o mě vzorně starala Zdenka Frnková a také nám poskytla zázemí, když venku panovaly tropy. Večerní procházky, kdy jsem se kochala pohledem na Jeseníky a pocit, že dělám v životě to, co mě opravdu moc baví.
Moc se mi u vás líbilo a těším se, až se brzy uvidíme a ukážete mi vaše pokroky. Děkuji PSÍ ŠKOLE DOGARDEN za pozvání :-)

 

 

 
 
 
22.-26.8.- Poslední tábor se uskutečnil v jihomoravském kraji a to v Kyjově u Brna. Neskutečně pohodová atmosféra panovala od samého začátku a všichni účastníci byli neuvěřitelně příjemní a otevření. Holt Morava :-) Na programu byla obedience, agility a dogdancing. takže si každý mohl zvolit kombinaci, dle svého přání. Byli jsme táák zaneprázdnění, že jsme se zapomněli (vy)fotit :-D Zázemí a ubytování bylo přímo luxusní. Provozní areálu Renata naprosto úžasná. Eliška (naše osvědčená agility trenérka) si moc rozuměla s Radkou, která měla na starosti obedienci. Po celou dobu panovaly tropické teploty, ale čtyřnozí účastníci zvládli vše na jedničku. Bára Prokšová s kelpií Žížalkou s námi vyrážela na ranní procházky a naše kelpií holky se ukázkově ignorovaly :-D Moc jsem se tady nasmála a těším se na všechny, kteří se k nám přidají příští rok :-)
 
 
 20.8.- Do Třesovic u Sadové jsme byli pozvaní na dětský den. Součástí doprovodného programu, kromě dogdancingu v našem podání byl králičí hop a hybrid ušáky velmi sledoval :-D  Od rána panovaly tropy, až mi chvílemi bylo kelpice opravdu moc líto. Naštěstí slečna organizátorka byla moc milá a příjemná, takže jsme měli komfort. Všimněte si, jak Angie miluje pozornost a obdiv. Je to zkrátka australská koketa :- D Už se těším na další akce :-)
Nebýt Báry Bočkové, tak by se cesta nemohla uskutečnit. Baru, moc díky :-)
 
 
 
26.7.-1.8.- Další tábor na naší domovské půdě patřil agility a dogdancingu. Naše famózní trenérka Eliška Dolníčková opět ze sebe vydala maximum a na parkuru se všem účastníkům maximálně věnovala. Já se zase těšila z pokroků v dogdancingu a také jsem ráda u nás přivítala nové dogdancingové nadšence. Parta se sešla téměř stejná, jako loni a také letos účastníci vytvořili fajn partu. Opět se objednávala pizza, opékalo se, akorát výlet nám díky děštivému počasí v plánovaný den nevyšel. Epizoda ČOKOLÁDA bude myslím jednou legendární a stejně tak moje a Elišky pohybové kreace, na které se můžete podívat TADY. Ráda bych všem poděkovala za vytvoření přátelské atmosféry a za ignoraci lamy :-D  Tak zase za rok :-)
Bohužel na společné fotce chybí Lenka s Myiou a Jana s Grace, tak příště na vás nezapomeneme;)
 
 
 
18.-23.7.- Na našem domovském cvičáku ve Staré Pace proběhnul tábor OBEDIENCE pod vedením Radky Spudilové a DOGDANCINGU. Letos se zúčastnila "exotická" plemena jako samojed, greonendael,airedale teriér, krátkosrstá kolie atd. Počasí bylo nejlepší ze všech letošních táborů. Nechybělo večerní posezení u ohně a opékání všeho možného ;) Všichni byli moc fajn a po celou dobu vládla pohodová atmosféra. Věřím, že příští rok se sejde podobná parta nadšenců a moc se na to těším!
 
 
9.-11.7.- Letní výcvikový tábor v Pardubicích se letos opět velmi vydařil. Účastníci byli moc šikovní a vytvořili bezva partu, kde o legraci nebyla nouze. Počasí sice nebylo na objednávku, jako loni, ale přesto jsme si maximálně užívali. Naše skvělá agility trenérka Bára Mandíková předávala své zkušenosti na parkuru. Na mně zase bylo zasvěcovat nadšené tanečníky do tajů dogdancingu ;) Na táboře se také sešly tři kelpie: Abi, Angie a mladý velmi nadějný Bady :-) věřím, že se svojí mladou psovodkou toho spolu hodně dokážou. Už teď se těším na příští rok a musím napsat, že pardubický tábor je moje srdeční záležitost.
 
 
  
 
25.6.- S kelpicí jsme tančily tentokrát v Liberci na akci FAMILY DAY, kterou pořádala firma Webasto. Angie vše zvládla i přesto, že klimatické podmínky byly opravdu velmi náročné. Panovalo tropické počasí a krátce před naším vystoupením hodně pršelo.  Během naší cesty panovaly tropy, které vystřídala bouřka, prudké deště a krupobití. Největší obdiv tradičně sklidila kelpice a dokonce tančila v australském koutku. Děkujeme za pozvání a největší dík patří Báře Bočkové, protože bez její ochoty a pomoci by se žádná cesta do Liberce nekonala.
 
 
  

3.-5.6.- Tož, další víkendovka DOGDANCINGU na Moravě za námi. Tentokrát jsme zavítali do Beskyd, kde se v malebné vesničce Hovězí za velkého zájmu uskutečnila další akce, kdy tančili dvou i čtyřnozí tanečníci :-) Opět to nemělo chybičku. Účastníci byli moc šikovní a všichni během víkendu udělali velké pokroky. Zdejší přírodu mám moc ráda, počasí luxusní, organizace na jedničku a hlavně hodování v hospůdce, kde mají nejlepší horké maliny, jaké jsem kdy jedla. Už teď se těším na podzimní víkendovku.
Docela mě pobavily dotazy typu, jak kelpice zvládá cestování vlakem, ale chápu, že nikdo z cestujících nemohl vědět, že nejdřív letěla boingem do USA a že je zcestovalá více, než kdokoliv z naší vesnice ;)

 
 
 
 

 

 28.5.- Společně s Martinou a Liky jsme vyrazily (dámská jízda) na agility dvojzkoušky do Nymburka. Společnou akci jsem si moc užívala. Hodně mi chybí agility tréninky s Martinou, která nás trénovala řadu let.  Na parkurech od Alice Boháčové se nám moc hezky běhalo. Angie byla opravdu moc šikovná a kdyby ve druhé zkoušce nevynechala jednu tyčku ve slalomu, tak mohla mít první zkoušku do trojek, ale nevadí ;) Martina s Liky vyhrály zkoušky, takže mají první čistou trojkouvou zkoušku na A3 Championa :-) moc holkám gratulujeme! Také náš bratranec Gyro se svojí paničkou Monikou startoval ve trojkách. Poprvé jsem viděla Moničinu dceru  a zároveňsvojí jmenovkyn. Je to moc roztomilá holčička.  Až na závěrečnou průtrž mračen to nemělo chybu. Marti, děkujeme za báječný den a za odvoz ;)
 
 
 
 

20.-22.5.- V České Třebové se konala víkendovka dogdancingu pod mým vedením. Opravdu jsem si to moc užila. Jezdím jsem moc ráda, protože Morava je mým druhým domovem ;) Počasí bylo, jako na objednávku a velkou radost mi také dělali tanečníci. Akce probíhala pod navládou australských ovčáků. Mám aussíky v oblibě čím dál víc :-)
Byla jsem moc happy, když jsem viděla, jak pilně někteří trénují. Karolína s Meguškou si zaslouží velkou pochvalu .Také mě moc potěšilo, když jsem nějakému týmu pomohla svojí radou k dokončení triku, nebo k celkovému pokroku. Vynikající oběd na
Srnově, nádherná okolní příroda, býk, kterému se kelpice, ani trochu nelíbila (říkala jsem si, jak rychle utíká kráva), exot v sandálech atd. Prostě famózní 
Na podzim se na vás moc těším!!!! Děkuji Hance Petrové za organizaci, pozvání a dárečky. Božence za taxikaření a slova podpory.

 
 
 
 
  

 8.5.-V neděli jsme se zúčastnili PODORLICKÉHO ZÁVODU v poslušnosti. V kategorii ZZO1 (poslušnost dle ZVV1) byla početná a kvalitní konkurence. Počasí bylo letos oproti loňskému roku velmi příznivé. Velkou radost mi udělalo setkání s Radkou Krejčovou a také pro mě bylo velkým překvapením, když jsem ráno uviděla Petrou Malou. Hezky jsme si to spolu užily, i přesto, že byl prstíček a chudák Peťa byla rozhozená díky pro nás nepochopitelnému pořadí.
A jak jsme nakonec dopadli? Angie měla shodný počet bodů s malinoisem, ale protože místo aportu rozhodovala ovladatelnost, (kde se mi několikrát kelpice lepila na kolena, protože měla energie na rozdávání), tak obhájila 2.místo, stejně jako minulý rok a Radka bronz. Mimochodem loni bylo pořadí úplně stejné ;) Také kelpice dostala nádhernou kokardu za nejúspěšnějšího malého psa a čokoládu za nejvzdálenějšího účastníka. Angie pracovala moc hezky, její temperament, drive a chuť pracovat se promítl do všech cviků. 
Děkujeme organizátorům a těšíme se příští rok. Za fotky děkuji Petře :-)  

 
 
 
 
             
 
 1.5.- Druhý den ráno jsme vstávali velmi brzy a vyjeli směr Bašť, kde jsme nabrali Irču s Laylou. Společně jsme pak pokračovaly(samé ženy a feny) do Vraného nad Vltavou, kde se konal 2. KVALIFIKAČNÍ ZÁVOD na ME a MS.
Účast byla velmi nízká a osobně mě velmi mrzí a trápí, kam dospěl dogdancing, který je mou srdeční záležitostí a součástí mého života, už přes deset let. Naše výprava byla úspěšná. Irča s Laylou vyhrály HEELWORK(závodily samy se sebou, protože nikdo jiný nedorazil), takže nás holky budou reprezentovat v obou divizích.
Já jsem si jela potrénovat naši novou sestavu a protože v hale byla taková zima, jakou jsem předtím na závodech nezažila, tak díky improvizaci pro zahřátí vznikla nová kreace do naší sestavy :-) Ve FREESTYLU jsme skončily na 3. místě a kelpice měla největší radost z toho, že před vyhlášením mohla dovádět se svojí životní láskou Brandy.
Jsme s kelpicí kvalifikované a budeme reprezentovat ČR na MISTROVSTVÍ EVROPY. Tato vrcholová a prestižní akce se bude konat v září v rakouském městečku Krieglach. Budeme moc rádi, když nám přijedete fandit. Angie je vůbec první kelpií u nás, které se podařilo kvalifikovat na ME a MS. Jsem na hybrida pyšná :-)
 
 
 
30.4.- V Jičíně jsme si s kelpicí odběhly naše první letošní agility závody. Počasí bylo, jako na objednávku a celý den jsme strávila v prima společnosti. Na závodech řádily také čtyři kelpie :-) Dvě hnědé a dvě černé, takže bylo o zábavu postaráno. Nejhodnější při společném focení byla fenka z Polska, která se narodila u nás. Parkury byly velmi běhavé, takže jsme doběhly jumping (bohužel časová ztráta) a také agility, ale opět časová ztráta a skočená zóna na kladině. Zkouška bohužel DISK mojí chybou. Opět začínáme trénovat u tety Irenky a také na Štikově v Nové Pace. Doufám, že se brzy opět dostaneme do formy.
 
 
 
 
 
 
  
 Nemohu tomu uvěřit, ale je to tak 22.4. oslavila Angie 6.narozeniny. Pamatuji si velmi dobře na ten den, kdy jsme si ji přivezli domů, protože se chovala, jako kdyby u nás žila odjakživa. Je to neskutečné, že nám to spolu, tak utíká a stále se navzájem něčím překvapujeme. Narodily jsme se jedna pro druhou, dokonale si rozumíme i beze slov a naše zážitky jsou neuvěřitelné. 
Doufám, že moje holčička bude stále ve skvělé kondici, aby se naplno mohla věnovat všemu, co má ráda. Přála jsem si kelpii, která se nebude ničeho bát a nebude nic řešit a splnilo se mi to :-) Velkou zásluhu na perfektní socializaci má také naše chovatelka Jana Táboříková, která všem vrhům dává maximum péče a lásky. Jani, děkuji, že jsi mi tenkrát dala možnost vybrat si v klidu z celého vrhu B a odpovídala na moje možné i nemožné otázky .Emotikona smile 
Vše nejlepší přejeme našim krásným sestřičkám, i když hybrid tady podotýká, že je absolutně nejkrásnější .A také se letos kelpice stala tetou, takže její linie bude pokračovat  :-)Emotikona wink
 
 
 
 22.-24.4.- Famózní VIP víkendovka dogdancingu za námi. Maximálně jsme si to užili a  na vzdory nepříznivému počasí, kdy nám dokonce v neděli sněžilo nebyla o legraci nouze. Velkou radost mám ze svých žáčků, kterí dělají velké pokroky. Jsem na vás opravdu hodně pyšná :-) Všichni jste byli šikovní a děkuji vám, že i přes bojové podmínky, vám nezmizel úsměv na rtech.
 Jo a Voltuři jdou :-D :-D :-D
 
 
 
Bohužel mám velmi smutnou zprávu. V neděli 17.4. ve věku deseti let zemřel Sheep Scare's Boomrang alias Nerun. Podlehl degenerativnímu onemocnění srdce. Statečně se svojí nemocí bojoval od loňského léta. Nerun žil ve Švýcarsku a se svojí majitelkou Simone Marro se věnoval agility. Byl to pohodový, přátelský a práci milující kelpiák. Narodil se v chovatelské stanici, kterou považuji za jednu z nejlepších. Svým dcerám předal krásu, pracovitost a oddanost. Věřím tomu, že se z psího nebíčka dívá, jak má krásnou a šikovnou dceru. Angince zemřel tatínek a loni maminka, takže je to sirotek :-(
Plánovala jsem, že se někdy pojedeme za taťkou podívat a moc jsem se těšila, až ho uvidím na vlastní oči a vyfotím ho společně s jeho dcerou. Bohužel se to již nestane. Nerun měl krásný život a hlavně jeho existence měla smysl, protože udělal jednoho človíčka moc šťastným :-)
Nerunku děkuji ti za Anginku a doufám, že nad námi budeš držet ochrannou packu.
 
 
 
 
 
 
10.4. Seminář Pardubice- Stejně, jako na podzim, tak i tentokrát seminář provázelo studené a deštivé počasí. Naštěstí jsme mohli trénovat v klubovně, tak nic nemohlo zabránit tomu, abychom si užívali naplno. Účastníci byli z části staří dobří známí, ale také dorazily nové tváře. Vůbec poprvé jsem měla na semináři mopse a černoušek moc překvapil. Také jsem měla radost ze štěňátek, která zde začínala svoje první krůčky v dogdancingu. Trikolorní fenka border kolie Bejlinka a hnědý chlapeček australské kelpie Amadeus (náš prasynovec) byli naprosto dokonalí. Krásně se soustředili v cizím prostředí a vnímali pouze svoje majitele. Originálnější kulhání, jako v podání fenky yorkšíra jsem snad nikdy neviděla  :-D Celkově jsem byla velmi spokojená. A k obědu nám přivezli snad nejlepší pizzu, jakou jsem kdy v životě jedla. Děkuji Veronice Brišové za pozvání.
 
 
 

7.-9.4 vystoupení na FOR PETS - Ve čtvrtek, v pátek a také v sobotu jsme s kelpicí tančily na veletrhu. Samozřejmě jsme nezapomněly navštívit stánek našeho časopisu Haf&Mňau. Potkala jsem známé tváře a měla jsem velkou radost, když za námi dorazili moji žáčci :-)
Ale nejsilnější okamžik pro mě byl, když jsem diváky informovala o tom, že mají možnost podepsat petice u stánku NADACE NA OCHRANU ZVÍŘAT a přispět tím k tomu, aby skončilo utrpení desítek zvířat a pak jsem viděla, jak většina z nich podepisuje petice. Ač mnozí z vás o tom nemají zdání, tak každý den jsou zvířata mučena, zabíjena a mrzačena. A mnohdy naprosto zbytečně. Často na to myslím a i když jsem mohla přispět pouze tímto, tak mám z toho dobrý pocit a děkuji všem těm, kteří podepsali a nezajímají se jen o svoje zájmy, ego a budoucnost, ale snaží se také myslet na ostatní. DÍKY :-)

Také jsme s kelpicí společně prodávaly ve stánku našeho sponzora. Děkujeme všem našim kamarádům, kteří se u nás zastavili a nakoupili ;)

  

 
 
 
 3.4.- Návštěva chovatelská stanice ze Štokova aneb vrh C - V neděli nás čekal parádní výlet. V Praga mě nabrala Míša s Tomášem a Sunnym. A hurá do Domažlic na Šumavě, jižních Čech a do Rakouska. Nebylo špatné být během jednoho dne na několika místech. Já cestování prostě miluji.
Cílem naší cesty byla návštěva rodného hnízda kelpice, tedy chovatelské stanici ze Štokova. Zapomněla jsem se s vámi podělit o radostnou zprávu. A to, že 9.3. se naše Angie stala tetou. Vrh C je velmi vyrovnaný a ač si Míša původně jela pro kelpií princeznu, tak kousek od nás bude bydlet nádherný hnědý chlapeček s náprsenkou. Moc se těším na to, až uvidíme našeho synovce vyrůstat a řádit. Jana Táboříková se o miminka vzorně stará a musím jí poděkovat za bramborové placičky, salát, domácí štrúdl atd. Asi k vám na jih budu jezdit častěji ;) na návštěvě také byl Jirka Tancer, který založil chov kelpií u nás. Brixie je perfektní máma a také se velmi změnila. K Sunnymu, který šel s námi na procházku byla velmi přátelská a nechala si líbit opravdu hodně (Angie by mu, už dala štípanou). Jo a potkali jsme JIRKU MÁDLA :-DEmotikona grin jezdí dle pravidel a má vínovou Mazdu. Bylo to supeer a moc jsem si to užila. Těším se, až zase někam s Míšou vyrazíme ;)
 Více fotek vrhu C najdete TADY  :-)
 
     
 2.4. Chomutov seminář dogdancingu- Tentokrát jsem byla neskutečně happy, protože se zúčastnily tři kelpie. Hlavně moje milovaná Age :-)  také jsem měla na semináři poprvé bearded kolii. Vyjížděli jsme za husté mlhy, ale během dne nám počasípřálo a chvílemi se umírnil také vítr, který nás provázel skoro celý den. V pozadí Krušné hory, šikovní čtyřnožci, příjemní páníčci, takže jedním slovem paráda :-) Také se objevila Petra Žďárská a večer jsme navštívili CHS Rebell Represent.
Děkuji Markétě Měkutové za pozvání a vzornou organizaci. Jo a na ty zkoušky tě dokopám, jako fakt :-D Lucce Stárkové za famózní spolujízdu, ale tak zlobivou navigaci, jako máš ty jsem ještě neviděla.
 
 
 
 
                      
 
14.3.-  Aktuálně je v prodeji nové číslo Haf&Mňau, kde si kromě zajímavých článků můžete přečíst, jak naučit vašeho čtyřnožce základní cviky dogdancingu.
Lekce jsou určeny především začátečníkům a články jsou koncipovány tak, aby byly srozumitelné pro úplné laiky. Koncem roku se budu těšit na vaše videa. Soutěž bude určena pro začínající týmy a brzy se dozvíte, co a jak. Doufám, že moji žáčci se také zapojí ;)                 
   
 
 
 
6.3.-  Seminář v Rožnově pod Radhoštěm- V Beskydech pro kynologické nadšence funguje DOG centrum, které má perfektní zázemí. Dvě haly poskytují možnost naplno se věnovat nejrůznějším kynologickým aktivitám. V té menší se celou neděli tančilo a byla jsem šťastná, že jsem dostala pozvání a mohla jsem se tak kochat pohledem na Beskydy nejen cestou, ale také z oken naší haly. Složení plemen bylo velmi pestré, což mám opravdu moc ráda. Všichni byli moc šikovní, převážně se jednalo o mladé psy, kteří teprve s dogdancingem začínají a tady je důležité nezanedbat základy. Děkuji Lence Parůžkové za pozvání a organizaci. Soňe Valové za taxikaření. Jinak Beskydy mě opět přivítaly deštivé a zamračené. Ale navzdory počasí a také epizodě před mojí cestou jsem si to s vámi moc užila a těším se na podzimní seminář.
 
 
 
 
24.2.- Dnes za aprílového počasí proběhlo focení metodiky dogdancingu pro časopis Haf&Mňau. Moc se s Anginkou těšíme na vaše ohlasy, dotazy a zajímavé podněty.
 
 
 
 
21.2.- Seminář dogdancingu Mirošovice- Poslední z úspěšné trilogie seminářů se konal pod nadvládou australských ovčáků. S blížícím se jarem se také oteplilo v naší nadzemní hale. Naše nejvěrnější tanečnice Terka se svými aussíky se zúčastnila všech seminářů a udělala opravdu velké pokroky. Původně nás mělo být mnohem víc, ale chřipková epidemie se vybrala svojí daň. Ale na druhou stranu, jak říkají Kanaďané, že kvalitní seminář je, když má instruktor maximálně pět lidí ve skupině, tak něco na tom opravdu je. Foxteriér tentokrát zastupoval skupinu teriérů. Během seminářů si u mě zatančil borderteriér, velšteriér, foxteriér a parson russell teriér. Nezbývá mi, než poděkovat všem účastníkům, kteří přišli se svými čtyřnohými kamarády zkusit něco nového, nebo se zdokonalovat v tomto krásném sportu.  Monice za organizaci a pozvání. Moc se mi u vás líbilo a těším se, až se opět uvidíme.
 
 
 
 
20.2.- S kelpicí jsme měly vystoupení na maturitním plese v Bílině u Chomutova. Tentokrát s námi jel kamarád Valentyn a hybrid si tak hověl na zadních sedačkách Fordu Galaxy. Celý večer moderoval Jan Antoním Duchoslav alias Viki Cabadaj. Osobně mám film Sněženky a machři moc ráda, tak pro mě setkání bylo velmi milým překvapením. Představitel Vikiho je pohodový a moc fajn. Myslím si, že Angie by si zvykla hned :-D Cestou zpátky jsme minuli odbočku na Mukov, kde se narodila naše mainka Chira. Bohužel paní chovatelka zrovna nebyla doma, jinak bychom se samozřejmě stavili. Počasí bylo deštivé, ale Valentyn je spolehlivý řidič, takže nám cesta rychle utekla. Děkujeme Lence Fürstlové za pozvání a fotky. Jsem ráda, že na naše vystoupení byla samá chvála :-)
 
 

30.1.- Po prvním semináři, který měl velmi pozitivní ohlasy se organizátorka Monika Galathová rozhodla, že budou další dogdancingové akce. Moc nás potěšil zájem a udělalo nám radost, že se seminář velmi rychle zaplnil. Na prvním semináři se totiž nedostalo na všechny, takže někteří se přišli podívat, coby diváci a další akci si nenechali ujít. Já jsem se domů vrátila z našeho vystoupení ve tři hodiny ráno, takže ranní vstávání opravdu nebylo nic pěkného. Ale účastníci na mém semináři mi to plně vynahradili. Opravdu velkou radost mi udělalo, když někteří z nich dali vědět, že umí trik, který jim dlouho nešel, nebo že úspěšně složili zkoušky, že jo Markétko Coufalová ;) Velšteriéra jsem dlouho neviděla, takže za jeho účast na mém semináři jsem byla ráda. V hale byla opět zima, ale oběd v místní restauraci mi zvedl náladu. Noky s hříbkovou omáčkou  a salátem coleslaw byly famózní. Odpoledne se k nám přidala také Monika se svojí smečkou a musím napsat, že kelpie mají svoje zvláštnosti a nešvary ;) Bylo pro mě úžasné vidět australské ovčáky Terezy Salvotínkové, kteří na prvním semináři neuměli skoro nic a na druhém, už zvládaly základní cviky. Opět velmi podařená akce a moc všem děkuji za účast.

 
 
 
29.1.- S Honzou, Petrou a Kačkou jsme vyrazili do severočeského Frýdlantu. Konal se zde totiž maturitní večírek , kde jsem já s kelpicí coby půlnoční překvapení vystupovala. Akce se konala v místním pivovaru a prostředí to bylo velmi zajímavé. Naše vystoupení sklidilo velký potelsk, ač chudák Angie na parketách velmi klouzalo. Děkuji Lucce Šimerové za pozvání a také Petře a její rodině za odvoz a příjemnou společnost. 

 

                                

14.1. - Avizované překvapení je tady. Naše spolupráce s časopisem Haf&Mňau pokračuje. V prvním letošním čísle si můžete přečíst, co jsme si pro vás přichystali. Kromě mojí metodiky dogdancingu na vás čeká velká videosoutěž o hodnotné ceny, tak hezky trénujete ;) Moc se těším na vaše sestavy :-)

  

 
 
 

 10.1. - Seminář dogdancingu v Mirošovicích. Velkou radost mi udělalo pozvání od Moniky Galathové, majitelka našeho kelpiího bratrance Gyra. Poprvé jsem měla na svém semináři hluchého pejska, ale musím napsat, že díky specifické komunikaci se svojí majitelkou neměl problémy se žádným cvikem. Také jsem měla  na semináři plemena s kterými jsem zatím neměla tu čest pracovat, jako dalmatina, ridžbeka nebo hovawarta. Potvrdilo se mi, že dogdancing je vhodný pro všechna psí plemena a cení se zde především originalita a moment překvapení. Převahu zde měli australští ovčáci, které začínám mít, čím dál radši ;) Akce bylo výborně zorganizovaná, účastníci byli vzorní, oběd v nedaleké hospůdce nám také chutnal, takže jediné, co nám vadilo byla zima v hale. Jsem ráda, že se všem seminář líbil a budu se těšit na vaše pokroky. Možná si někteří z vás říkají, že jsem taktrochu blázen, když druhý den po kolapsu odjedu na seminář, ale věřte mi, že je to právě to, co mě drží při životě. Být s lidmi, co svůj život spojili se zvířaty, těšit se z jejich krůčků a na chvíli tak zapomenout.

 

 
                                                                           
 
9.1. 2016- 1. Kvalifikační závody na ME a MS v Horních Počernicích- Angie se umístila na 3.místě v kategorri freestyle a musím napsat, že jsem na ni hodně pyšná, protože předcházející týdny jsem ležela nemocná, takže jsme prakticky spolu vůbec netrénovaly. Tři dny před akcí jsem měla síly akorát na to jít ven, takže kolem mě běhala šílená kelpie, která vnímala jenom to, že má opět možnost vyřádit se venku, jak bude chtít. Kondice tedy hlavně  ta moje byla nulová a pořád jsem naši účast zvažovala.  Na našem výkonu se tedy podepsaly všechny tyto faktory, Angie pracovala tak na 70 % a bylo vidět, že  je nesoustředěná a poslední týdny neměla svůk obvyklý režim. Na závody jsem jela společně s Irčou a Ivem. Ve freestylu mě žádná sestava moc nezaujala a v heelworku u nás chybí stabilní a silná konkurence. Nejvíc mě oslovila sestava Ireny a Layly. Holky také právem vyhrály :-) Bohužel během vyhlášení vítězů jsem zkolabovala. Nebudu se zde rozepisovat o tom, jak to bylo nepříjemné a ponižující. Dokonce pro mě přijela záchranka, ale já jsem podepsala reverz. Nejvíc mi bylo líto Angie, která vůbec nechápala, co se děje a já jen doufám, že se k ní nikdo nechoval tak, jak jsem se doslechla. Mrzí mě, že nemáme společnou fotku na stupních vítězů, ale věřím, že si to tam kelpice beze mě užívala. Speciální poděkování patří Ireně Ištvánkové, která mi byla po celou dobu psychickou oporou a také mě po kolapsu odvezla domů. Není nad to, když má kolem sebe člověk opravdové kamarády. Zatím nepřišel čas na to, abych veřejně napsala, co se mnou je. Možná jednou budu schopná o tom mluvit, ale momentálně o tom vědí jenom moji nebližší. 
 
 

 

 
                      
 
 
  • Resumé roku 2015- Uplynulý rok byl velmi náročný po všech stránkách. Zpočátku to vypadalo, že se nic důležitého dít nebude a čeká nás pohodový rok. Ale člověk míní a osud mění. V zimě jsem začala cítit slabá a unavená, už tehdy si má nemoc vybírala pomalu, ale jistě svoji daň. Nejméně vhodná doba byla, kdy jsme s kelpicí jeli do anglického Birminghamu reprezentovat na Crufts a já jsem odjížděla s horečkou a chřipkou. Tehdy jsem si říkala, že to za pár dní přejde, ale na ty dny v Calais nikdy nezapomenu, protože tehdy jsem si myslela, že jsou moje dny sečteny. Angie byla prostě dokonalá. Celou cestu včetně trajektu zvládla levou zadní. Závody samotné jsem moc nevnímala a chtěla jsem to mít, co nejrychleji za sebou, ale kelpice mě podržela a celou sestavu zacvičila bez chybičky. Bohužel jsem musela předělat nějaké pasáže naší sestavy, což nás stálo cenné body za techniku, ale byla jsem vůbec ráda, že stojím na nohou. Samotná akce mě nijak neuchvátila. I když někteří rádi prohlašují, že se jedná o nejprestižnější a nejnáročnější akci v dogdancingovém světě, tak já osobně jejich názor nesdílím. Nikdy také nezapomenu na první jarní den, kdy bojovala o svůj život moje nejlepší a nejmilovanější holčička. Britušce bylo šestnáct let, ale bojovala hlavně kvůli mně a vyhrála. Myslím si, že každý, kdo svoje psy miluje, tak ví, co jsem prožívala. Jsem vděčná za každý den, kdy tu s námi může být. Na druhou stranu, abych v uplynulém roce neviděla, jen samá negativa, tak jsem zažila a prožila také hodně pozitivního. Především jsme začali spolupracovat s Kateřinou Kašparovou a psát články pro časopis Haf&Mňau. Katka se stala velkou fanynkou naší Anginky a také má stejné názory a ideály, jako já. Vedla jsem semináře dogdancingu v Čechách i na Moravě a poznala, tak stejně postižené lidi a jejich čtyřnohé kamarády. Nesmím zapomenout na letní výcvikové tábory, které se všechny moc vydařily. Také jsem díky nim poznala další skvělé lidičky, kteří jsou dnes moji kamarádi. Opravdu jsem si to s vámi maximálně užila a některým epizodám se dodnes směji. Měla jsem tam možnost, alespoň na chvíli zapomenout na svoje trápení. Kelpice se také moc snažila. Složila další zkoušky, reprezentovala na Crufts a obhájila vítězství na MR OBEDIENCE AKE. Zúčastnily jsme se spolu několika závodů u nás i v zahraničí. A dokonce jsem hybrida vytáhla po dlouhé době na výstavu ;) Také mě velmi potěšilo, když jsme dostali pozvání na různé akce, kde jsme měli vystoupení a ukázky dogdancingu. Mohli jsme tak ukázat, že pouto mezi psem a člověkem je něco, tak úžasného, že se váš čtyřnohý parťák naučí prakticky cokoliv. Ano, zvířata dokážou neuvěřitelné věci a já jsem je milovala odmalička. A proto mi není lhostejné utrpení všech zvířat. Někdy mi připadá, že jsem v tom boji sama a někdy zase, že dělám málo, ale snažím se. Používám kosmetiku a čisticí prostředky netestované na zvířatech, vajíčka kupujeme z domácího chovu  a vůbec se snažím projevovat úctu a respekt přírodě. Někdy se za svoji vlastní rasu stydím, když vidím, čeho všeho je schopná. Bohužel podzim byl pro nás velmi těžký. V září Brituška o svůj život musela opět bojovat a vypadalo to velmi špatně. Naštěstí dnes vím, že původní diagnóza se nepotvrdila. Každý, kdo měl možnost Britu poznat, mi dá za pravdu, že je to velká psí osobnost a já nevím, co bych si dnes počala, kdybych ji neměla. Také Arny mi dělá samou radost. Má ráda všechny psy bez rozdílu pohlaví, věku, nebo plemenné příslušnosti.Všichni ti, kteří nám pomohli, tak vlastně darovali život a to je myslím to nejkrásnější a nejcennější, co může člověk dát. Do konce roku přicházela jedna špatná zpráva za druhou, ale vzpomínala jsem na slova mého kamaráda, který říká, že osud mi dává, tak těžké životní rány, protože moc dobře ví, že nikdo jiný by to nezvládal. Věřím, že moje štěstí teď někde ve světě pomáhá někomu, kdo ho potřebuje víc, než já a doufám, že se brzy vrátí zpátky. V těch nejtěžších časech, pak poznáte, kdo je váš skutečný přítel a kdo vás, jenom využíval a zneužíval. Komu jste byli dobří, jako taxikáři, banky, nebo jste člověku (nevědomě) sloužili, aby prostřednictvím vás něco získal na váš úkor. Naštěstí jsou tu, ale opravdoví přátelé a kamarádi, kteří vás podporují, zajímají se o vás, pomáhají v rámci svých možností, nebo jsou prostě s vámi a vyslechnou vás, když sami pomoci nedokážou. Nebudu zde psát vaše jména, protože nechci na nikoho zapomenout. Děkuji za vaše objetí a povzbudivá slova, za pozvání na bowling, za oblečení, za rozptýlení a za to, že se mnou chcete být, i když zrovna nejsem vtipná, nebo nemám sílu na dřívější akce. Je pro mě nesmírně důležité, že tady se mnou jste :-)   
 
Užívejte si každého dne, mějte v sobě pokoru a úctu k přírodě (až se jednoho dne naštve, tak nám, už nikdo nepomůže), radujte se z maličkostí, snažte se nemyslet jenom sami na sebe, nikoho nesuďte za jeho činy, když nevíte a neznáte. 
 Emotikona grin
A hlavně dělejte něco, proto, že to chcete vy sami a ne že to někdo od vás očekává. Emotikona smile 

 

 
 
 
  
 25.12.- Arny oslavila na Boží hod první kulaté narozeniny :-) Naší krasavici je deset let a jako by to bylo včera, kdy jsem si domů přivezla roztomilé štěňátko a úžasnou psí dušičku. Ar je neskutečně pohodové stvoření, miluje všechny lidi bez rozdílu a je nekonfliktní vůči všem psům.  Je přátelská a není, jako kelpice, která si vybírá koho poctí svou přízní a zbytek ignoruje, nebo od sebe odhání. Nikým nepohrdá, na rozdíl od Angie a nepovyšuje se nad psy, jako Brita. Prostě a jednoduše je Arny skvělá. Když jsme byli u paní veterinářky, tak se nechala slyšet, že Ar vypadá na šest let :-) Nikdy jsem nelitovala toho, že jsem si Arnynku vybrala, i přesto, že jí osud nenadělil zdraví. Zato ji sudičky nadělily krásu, skvělou povahu a moc dobře věděly, proč měla Ar přijít právě k nám :-) Moje srdíčko, přeji ti hlavně zdravíčko a buď tu s námi, alespoň dalších deset let. Máme tě moc rádi.
 
 
 
 
V prosinci měla Angie možnost předvádět se v restauraci U Švehly, kde jsou všichni pejsci vítáni a mají zde výbornou kuchyni. Také jsem ji vzala na pracovní schůzku s Kateřinou Kašparou, protože ač je to k nevíře, tak je Katka její velká fanynka ;) Pro čtenáře časopisu Haf& Mňau chystáme na příští rok velké překvapení. Za sebe mohu napsat, že poslední čísla se mi moc líbila a když jsem se je četla, tak jsem dospěla k tomu, že je to skvělý relax a pohodové počtení. Zároveň, ale nechybí odborné články o chovu, výživě a výcviku. A co je pro mě hodně důležité, že časopis informuje veřejnost o množírnách. Je sice hezké přečíst si o závodech a jak se kdo umístil, ale nemám ráda lidi, co mají v hlavě jenom svoje vlastní zájmy a cíle. Někdy je potřeba se rozhlédnout kolem sebe a zamyslet se nad tím, co všechno můžete udělat pro dobrou věc, potažmo pro to, aby netrpěla nevinná zvířata kolem nás. Ignorovat, či zapomínat to jde lidem hodně dobře. Sama bych mohla vyprávět, ale právě proto, už řadu let používám kosmetiku netestovanou na zvířatech, dělám osvětu ohledně kastrací atd. Někdy si připadám, že dělám strašně málo a jsem v tom sama, ale je mi jasné, že to tak není. Jsou dny, kdy si říkám, zda někdy lidská rasa bude pokorná a uvědomí si, co napáchala. Někdo může být sobec a myslet jen sám na sebe, využívat svoje kamarády a kopat sám za sebe. Přesto věřím, že tady jsou i ti, kteří se dokáží zastat někoho, komu je křivděno, přijít kamarádovi na pomoc, když je mu nejhůř. A právě díky takovým lidem mám touhu žít a bojovat za práva těch, kteří nebyli darem řeči obdařeni.
 
 
 
  
 
22.12.- Kelpice vystupovala na dětské párty v Karlíně a já jsem tak měla možnost podívat se na dům, který je známý z populárního sitcomu Comeback. Vzala jsem s sebou také Arny a labradorku Ebi, kterou jsem přes svátky hlídala. Všechny holky děti přímo milují, takže si užívaly drbání, krmení a obdivování. Cestou jsem vyfotila Angie na jejím oblíbeném stromě a během focení byly reakce kolemjdoucích opravdu vtipné.
 
 
 
 
 
7.11.- Kelpice v Jičíně pokořila zkoušku ZZO1 (poslušnost dle ZVV1), ale počasí zatím bylo nejhorší, co na zkouškách pamatuji. Mlha, zima a déšť. Při dlouhodobém odložení jsem Angie opravdu litovala. Měla sklopené uši, týraný výraz a zavírala oči :-D Paní rozhodčí se vyjádřila, že je hybrid velmi temperamentní a má velkou chuť do práce. Na zkouškách jsme potkali naše staré známé, takže díky nim nám zkoušky rychle utekly. Angie si pak zakousala na figuranta, který byl pozvaný na zkoušky a moc se jí to líbilo ;)
Přemýšlela jsem, zda složit tyto zkoušky, ale protože trojková poslušnost je opravdu těžká (dle zkoušky ZVV3), tak je to pro nás nová výzva. 
 
 
 
 
   
 
2.11.- Brituška oslavila svoje 17.narozeniny :-) Opravdu neskutečný věk a hlavně Britěna kondice je obdivuhodná. Letos bojovala o svůj život hned dvakrát. Svůj boj vyhrála, protože věděla, že mě tu nemůže nechat a že je tady hodně lidiček, kteří ji mají moc rádi. Chtěla žít, zabojovala a já jsem neskutečně šťastná, že tu s námi stále může být. Kdybych mohla vrátit čas, tak Britu omládnu a byla by se mnou navždy. Brita byla můj první vlastní pes a společně jsme pronikaly do tajů dogdancingu.  Za mojí vlastní metodikou stojí Brituška, když tehdy snášela všechny možné pokusy, jak daný trik naučit. Vlastně díky Britě jsem vstoupila do světa kynologie, zažila první úspěchy na závodech, poznala tolik úžasných stejně postižených lidí a procestovala Evropu. Brituško, moje milovaná přeji ti hlavně zdravíčko a vím, že takový pes, jakým bezpochyby jsi se narodí jednou za tisíc let. Jsi moje jedinečná, dokonalá a nejlepší psí holčička. Lepší jsem si nemohla přát.
 
 
 
        
 
31.10.- Sobotu jsem strávila na MVP v Letňanech, ale tentokrát jsem pomáhala ve stánku naše sponzora pana Salače. Naše pamlsky se těší opravdu velké oblibě, tak jsem se celý den nezastavila. Radila jsem zákazníkům ohledně výběru granulí a pamlsků, doporučovala a prodávala. Musím napsat, že mě to bavilo. Podívala jsem se na takovou akci z druhé strany a dozvěděla jsem se hodně zajímavých informací. Děkujeme našemu sponzorovi za podporu v letošní sezoně a těšíme se na spolupráci v příštím roce. Pokud by měl někdo zájem o pamlsky Salač, které jsou pro trénink opravdu skvělé, tak mohu doporučite náš e-shop, kde naleznete široký výběr našich granulí a psích pamlsků. Stačí kliknout na www.propacky.cz   Objednat si zde můžete granule italské značky MONGE Dog Grain Free Kachna, brambory. Naší smečce velmi svědčí a jedná se o superprémiové granule bez obilovin, netestované na zvířatech a svým složením vhodné také pro psí sportovce.  
 
Také děkuji Lence Frydrychové a její smečce chodských psů za spolujízdu do Letňan. Bylo to moc fajn a Lenčin manžel je opravdu prima.
 
 
 
 
 
 
23.-25. 10.- Opět jsem zavítala na Moravu. V  České Třebové probíhala víkendovka dogdancingu pod mým vedením.  Počasí bylo, jako na objednávku a moc se mi líbilo okolí cvičáku, které bylo pro procházky, jako stvořené. Všichni účastníci mělo moc šikovné čtyřnožce a mně bylo s vámi moc dobře :-) Letošní podzim jsem prakticky polovinu víkendů strávila na Moravě. Ale ráda se vracím tam, kde mám kořeny. Děkuji Hance Petrové za pozvání a organizaci. V květnu příštího roku proběhne další víkendovka. Už se na vás moc těším ;)
 
 
 
17.10.- S kamarádkou Lenkou jsem se zúčastnily agility dvojzkoušek. Pňov od nás není daleko, tak jsme navzdory hektickému přihlašování dorazili na místo. Bohužel na parkuru byla místy sláma a koňské kobližky :-( Zato parkury od paní rozhodčí Podmolové byly perfektní. Moc krásně jsem si s kelpicí zaběhala. Bohužel dvakrát DISK, ale i přesto radost veliká. Angie měla v obou bězích krásné náběhy do slalomu a zóny. Gratuluci Lence s Vali, která si zde splnila poslední zkoušku nutnou k přestupu do elitní A3 kategorie.
 
 
  
8.-11.10.- Vypravili jsme se na Mistrovství Německa, které se konalo v městečku Denkingen. Kelpice naposledy závodila v Klasse 2, kde si na GERMAN OPEN vytančila bronz. Týden před závody jsem se dozvěděla, že musíme do jiné třídy, takže jsem musela vytáhnout naši sestavu, kterou máme na předváděčkách. Nic moc příjemného to pro mě nebylo, ale zvládli jsme to. Naše výprava přivezla zlato, stříbro i bronz . Nejvyšší třídu vyhrála zaslouženě úřadující mistryně Evropy Sandra Roth se svojí fenkou Lizzy. Na jejich sestavu se můžete podívat TADY.
Takže příště v Klasse 3 ;) Také jsme podnikli výlet do Kostnice a k Bodamskému jezeru. Moc děkujeme našemu sponzorovi panu Salačovi, protože díky němu jsme mohli do Německa vyrazit. Také musím poděkovat Ivovi, který nám zajistil moc krásné ubytování uprostřed kouzelné přírody. Irče za podporu, vaření a odřízení celé cesty, i když někdy kelpice oči jenom kulila :-D

 

 
 
3.10.- Opět jsme se zúčastnili 1. MISTROVSTVÍ REPUBLIKY kelpií a welshcorgi v OBEDIENCI. Když jsem vstávala za kuropění, tak moji náladu zlepšovalo pomyšlení, že takový Kol v tuto dobu sedí v maskérně a bez kelpice. Jen hrstka lidí pochopí moji narážku a těm ostatním se omlouvám :-D
Je pravda, že mě někdy Veronika Brišová pěkně štve a s chutí bych jí vyprášila kožich. Například za to, jak si sto let vybírala kelpii atd. Ale tentokrát má u mě velké plus za to, že s námi jela přes půl republiky, protože ve městě perníku byl přestup do jejího autíčka.
Co mě, ale naprosto dostalo bylo, když jsem v šest hodin ráno viděla nakupovat desítky lidí v Kauflandu. Myslíte si, že někdo normální vstane o víkendu v pět hodin, aby měl křupavé rohlíky?! Emotikona grin
Poslední týdny bohužel patří k těm nejtěžším v mém životě, tak jsem opravdu byla moc ráda, že jsem nemusela jet sama. Mistrovství Karla Dostálová pěkně zorganizovala, počasí na objednávku, zázemí areálu perfektní, atmosféra závodů také. Skvělá paní rozhodčí Lucie Gabrielová a příjemná stewardka. Já se musela dát dohromady, abych to kelpici nekazila a chvílemi mi bylo opravdu hodně zle Emotikona frown
Nicméně Angie je prostě neskutečná. Cvičila moc pěkně a tři desítky mě opravdu velmi potěšily. Její projev se paní rozhodčí moc líbil. Konkurence roste a na každém týmu bylo vidět zlepšení. Angie vyhrála kategorii OB1 a obhájila, tak titul z loňského roku, takže je VÍTĚZEM této kategorie na MISTROVSTVÍ REPUBLIKY KELPIÍ v obedienci :-) Emotikona smile
Jen je velká škoda, že se nepřihlásilo více týmů, když je podle některých obedience pro kelpie, tak vhodná ;) Nicméně věřím, že příští rok bude početnější konkurence. Děkuji všem, kteří se podíleli na MR. 
 
 
 
 
 
25.-27.9.- Na Moravu jezdím moc ráda, takže když jsem dostala pozvání do Beskyd, tak jsem neváhala, ani vteřinu. Téměř pětihodinová cesta byla epizoda sama o sobě, ale nikdy nepochopím, že se tolik exotů nachází právě u nás :-D Bohužel od Přerova nás provázel déšť, tak  jsem na vlakovém nádraží vyzvedla Denisku s Katy a jelo se do jejich doupěte :-D Angie se pozvala sama a ihned se začala předvádět a já si pochutnala na domácí pizze, na kterou dodnes vzpomínám :-)
Víkendovka se konala v malebné vesničce Hovězí, bohužel pršelo, až do sobotního odpoledne, takže jsem viděla hlavně mlhami zahalené kopce.
 I přesto, že nám počasí moc nepřálo, tak si myslím, že jsme si maximálně užívali. Všichni účastníci byli moc šikovní. Zejména štěňátka a mladí psi, kteří se k mému překvapení skvěle soustředili a neměli sebemenší problém s prostředím, nebo ostatními tanečníky. 
Mým favoritem se stala fenka baseta Daggi. Mám pro ně slabost a hlavně se k této rase váže rodinná epizoda :-D Také musím poděkovat Zuzce Lukešové za dornovku. Bohužel pár dnů před odjezdem přišly hodně špatné zprávy, ale já jsem se rozhodla přes to všechno odjet a rozhodně jsem toho nelitovala. Vy všichni jste mi zvedli náladu a pomohli na chvíli zapomenout na krutou realitu. 
Děkuji Denisce a její úžasné mamince za pozvání a organizaci, která byla na jedničku. Moc se na všechny těším příště a očekávám velké pokroky;)
Jinak se na fotce můžete přesvědčit, že kelpie nejsou žádní svatouškové, i když vám někdo možná bude tvrdit něco jiného, tak mu nevěřte ;)
 
 
 
 
 6.9.- Opět jsem přijala pozvání od Veroniky a strávila tak celý den v Pardubicích, konkrétně na nemošickém cvičákuJisté nostalgii jsem se neubránila, neboť právě zde jsem v létě prožila nezapomenutelné chvíle na letním výcvikovém táboře, který jsem zorganizovala. Společnost v autě nám dělala Bára s bíglicí Hvězdičkou. Spolu s kelpicí si užívala pohodlí zadních sedaček. Mimochodem se hybrid na semináři neskutečně předváděl, zlobil a vůbec dával všem najevo, že je to prostě kelpie, která je vždy sama sebou. Účastníci bylo moc příjemní a ráda jsme viděla pokroky známých týmů a zároveň mě potěšili začínající tanečnicí. Dvě tříměsíční štěňátka borderek byla moc šikovná, vůbec neřešila prostředí a ostatní tanečníky. Bohužel počasí nebylo moc příznivé, a tak jsme celý den strávili v prostorné klubovně. Prudký vítr a déšť opravdu nelákal v pobytu venku. Moc se těším na jaro, kdy se opět uskuteční seminář s mojí maličkostí :-)
 
 
 

29.8.- V sobotu jsme se zúčastnili závodů o Pohár města Kopidlna. Závodili jsme v kategorii ZM, kde měla kelpice pěknou poslušnost, i když poprvé si po dlouhodobém odložení nesedla na první povel, ale koukala a vrtěla ocáskem na pana rozhodčího Jaroslava Petráčka. Velmi mě těší, že Angie ukazuje, jak miluje lidi, ale v tu chvíli bych jí zakousla :-D Obrany nám tentokrát moc nevyšly, protože kelpice prověřovala, až za pásku, štěkala při obíhánímaket, nakonec na hladkém zadržení zákus "zespodu", spadla, ale znovu šla do zákusu. Body nám stačily na 3. místo. Bylo dusno, takže jsem byla ráda, že jsem byla po závodech za chvíli doma, protože v tomto počasí nejsem schopná, skoro ničeho. Děkuji organizátorům, panu rozhodčímu za posuzování a doufám, že se nějaké kelpie ukáží příští rok v kategorii ZZO, která byla letos nejvíce obsazená.

V neděli jsme v Jičíně přesedli k naší skvělé Martině od Liky a jelo se na dvojzkoušky do Nymburka. Bohužel tropy nás trápily a já si poprvé agi neužívala, ale toužila jsem po stínu a chládku. Angie nebyla ve své kůži a já jsem byla opožděná, tak bohužel dvakrát DISK. Ale moc ráda jsem zase holky viděla a o tom také agility je, o setkání s lidmi, které máte rádi :-)
 
 
 
 
 
 
19.8.- Společně s Ivetkou a Diem jsme vyrazili na celodenní výlet k pramenu Labe. Počasí bylo příjemné, akorát prudké stoupání téměř tři kilometry nebylo nic pro nás :-D Pravidelně se mi stává, že potkávám svoje známé a kamarády na místech, kde by mě to nenapadlo. A opravdu během pauzy u pramene se objevil Víťa ze cvičáku :-D Pořád říkám, jak ten svět je malý. Nachodili jsme přes 30 kilometrů a naše kelpie byly určitě maximálně spokojené. Za krásné fotky děkuji Ivet :-)
 
 
 
To, že lidstvo ničí přírodu každým dnem víme ( a já si říkám, že jsem opravdu ráda, že tady za sto let nebudu :-D ).Tropy, které panovaly od 3.-15.8 byly důkazem toho, že se s přírodou něco děje. Hodně jsem se bála o Britu a také ostatní členové smečky byli v ohrožení. Nedalo se nic dělat a tak jsme celé dny byli schovaní v chládku našeho doupěte ;) Jenom u vody bylo možné tropy přečkávat. Mám ráda léto a teplo, ale 40° teploty ke štěstí vážně nepotřebuji.
 
 
 
2.8.-  Po třech táborech by každý normální člověk toužil po odpočinku, ale kdo mě zná, tak ví, že jsem nekonvenční. Táák, když skončil poslední turnus čekalo na moji mámu překvápko, protože přespala v našem doupěti Eliška s Elijenkou. Večerní procházka, pokec do pozdních nočních hodin a ráno hurá na agility dvojzkoušky Hilarem Cup do Pilníkova, které pořádala moje kamarádka Lucie Petirová a já bych tímto také ráda poděkovala za půjčení překážek na náš tábor .
Díky Elišce, které nám poradila, co a jak na parkuru pohlídat jsme si s kelpicí doběhly pro bronz. Bohužel menší zmatek u slalomu nás stál drahocenné vteřiny, ale nebýt cenných rad, tak nevím nevím. Druhý běh DISK a velká ostuda, ale pevně věřím, že když zamakáme, tak mi kelpice odpustí, protože pak zachraňovala, co se dalo . A nebýt Elišky, tak moje Anginka nemá postroj, který měla na sobě při vyhlašování a který jí prý moc sluší.
Nejšťastnější a nejúžasnější zážitek za poslední půlrok mého života bylo, když jsem si mohla zařídit AUDI A4, kterou, jak dobře vědí moji přátelé milujuEmotikona heart Emotikona heart Emotikona heart Stálo to za to a mám prostě vkus. Neobyčejný zážitek a to pohodlí. Eli, díky Emotikona smile
 
 
 
27.7.-1.8. - Na poslední tábor jsem se moc těšila, protože všichni přihlášení byli moji přátelé, nebo kamarádi mých oblíbenců. Opravdu jsme si užívali. Ideální počasí, výlet na Staropackou horu, táborák, dovážky pizzy (mňam Emotikona grin ) favorit opět nezklamal. Prostě neskutečně perfektní agi trenérka Eliška Dolníčková, která se svojí maliňačkou Elijenkou trénovala u mě dog dancing a já se do té její holky moc zamilovala.Měla jsem možnost vyzkoušet si cvičit s malinoisem a až na těch pár modřin je to paráda :-) 
Potkala jsem hodně zástupců tohoto plemene, ale Elien je nejen roztomilá a krásná, ale také neuvěřitelně vychovaná a ten její drive Emotikona smile 
Také nás navštívila Ivetka s Diem, takže byla Angie velmi potěšena Emotikona heartAkorát příští rok bude změna restaurace, protože podruhé bych to nedala a hlavy by lítaly Emotikona grin Emotikona grin Emotikona grin 
Drazí přátelé, moc vám všem děkuji za tento tábor, protože během něj jsem si díky smíchu prodloužila život, tak na dalších sto let, takže počítejte s tím, že vypíši turnusy na další roky dopředu Emotikona wink 
Peti, tobě děkuji za krásná slova, která jsi o táboře napsala. Málem jsem u oběda brečela dojetím, když jsem to četla. A také za hybridní růži, která stále žije a bude brzy zasazena do podkrkonošské půdy Emotikona grin Elišce děkuji za to, že přijala moje pozvání a já tak mohla poznat dalšího skvělého člověka a také za to, že se všem účastníkům věnovala na 110%!
Kdybych mohla vrátit čas, tak bych neváhala, ale věřím, že se příští rok zase všichni shledáme a já mezitím splním svůj malý úkol...ehhmm nohu stále cvičně protahuji Emotikona wink  Takže nikdo žádné nehody, neplánované rozmnožení a hlavně trénujte posilování a plazení Emotikona grin 
Snad jsem, coby organizátor obstála a nikomu během tábora nic nechybělo. Už teď se těším, až to zase příští rok rozjedeme!!!
 
 
20.7.-25.7.- Druhý turnus patřil obedienci s Radechou Spudilovou a já stále byla plná energie. Tábor provázely tropické teploty. Zázemí našeho domovského cvičáku umožňovalo trénink dog dancingu v klubovně, napuštění psího bazénku, táboráky atd. 
O tento turnus byl velký zájem( přes dvacet náhradníků!!), takže ti, kteří se přihlásili mezi prvními měli to štěstí strávit týden u nás v Podkrkonoší. Já jsem zase měla možnost seznámit se se dvěma holkami a to s
 Mordou a Bačkorou, které s námi nocovali v klubovně. A také jsem měla možnost pozorovat Radku během tréninků a získat, tak nové poznatky o výcviku. Doufám, že se Radce a účastníkům u nás líbilo a příští rok se opět uskuteční tábor obedience a dogdancingu :-)
 
 
11.-17.7.- První tábor se konal v Pardubicích. Areál nemošického cvičáku nám poskytl perfektní zázemí. Všichni účastníci tábora byli úžasní. Pořád jsme se něčemu smáli. Někteří byli staří známí a někdo byl pro mě úplně neznámý, ale během pár dnů jsme fungovali, jako jedna velká rodina. Mimochodem zážitky s cikány, které má maminka naší Denisky by stály za zveřejnění Emotikona wink Téměř každé ráno jsem vyrážela na stopy do CHKO Nemošická stráň, kde se kelpici čuchalo moc dobře. Deniska chodila s námi a trávila o samotě hodiny a hodiny s kelpicí na pokoji. Upřímně nechápu, co na hybridovi vidí, ale ten samozřejmě neprotestoval Emotikona grin Pohodová, přátelská a uvolněná atmosféra panovala po celý tábor. Počasí bylo na objednávku, kromě posledních dvou dnů, ale i přes počáteční potíže, jako naražené koleno, onemocnění naší agi trenérky Báry atd. se vše povedlo nad moje očekávání. Také děkuji přítelovi Báry Staňovi za tréninky agility, kdy se zhostil nečekané role instruktora na jedničku. Moje přání je, abychom se příští rok sešli ve stejném složení. Tímto bych ještě jednou všem účastníkům poděkovala za to, že teď na náš týden vzpomínám jenom v dobrém.
Přidávám video, aby se všichni mohli podívat na to, jak jsme si to užívali Emotikona wink
 Fotečky od Martina TADY
 
 
 
 
29.6.-10.7- Do našeho sídla dorazila Vanda s kompletní smečkou a tak se chodilo na dlouhé procházky, jezdilo na výlety, koukalo na horory dlouho do noci a prostě se maximálně užívalo :-D Protože žiji v nádherném koutě naší země, tak bych musela žít minimálně sto let, abych prošla všechny trasy v našem okolí.
Letos jsme si zajeli s společně s Martinem k Mumlavským vodopádům, kde jsme zmokli, až na kost :-D Dále jsme navštívili Rýchorskou boudu, Benecko, kde jsme strávili dvě hodiny v hospůdce vedle rozhledny Žalý a chvílemi jsme si mysleli, že tam zůstaneme navždy. A protože jsme holky poctivé, tak jsme ohlásily nález peněžky, ale bohužel nevděk světem vládne, takže se zapomnělo, kdo vlastně našel a poctivě odevzdal. Tropy se opět chopily vlády, a tak byl výlet na Zvičinu a na přehradu Les Království i přes klimatizaci velké utrpení. Nicméně se nám společné týdny líbily, i přes déšť, tropy, ulhané a večně se litující lidi ;) Relax jsem opravdu potřebovala, protože mě čekaly tři turnusy táborů.
Fotky ke shlédnutí ZDE
 
 
 
 
 
  
 
21.6. - Kelpice měla vystoupení na dětské oslavě v historickém centru našeho hlavního města. Měla zde také dostaveníčko se svým prabratrancem Kalíškem :-) Moc nadšená z něj nebyla, protože v první chvíli myslela, že se jedná o její lásku Kukyho. Angie dostala tolik řízků, kolik jich nedostala, ani za svůj pobyt v New Yorku, ale tam se zase krmila žebírky, křidélky atd.
Musím poděkovat Petře od Ira, která byla tak moc hodná, že vzala svůj Chevrolet, který se kelpici mimochodem velmi zamlouval a dělala nám osobního šoféra.  
 
 
 
  
 
12.-13.6.- Tropy se stále nechtěly vzdát své vlády, ale tréninky dog dancingu u nás doma jsme si rozhodně zkazit nenechali. Pátky a soboty se totiž u nás doma tančí, protože jsem si myslela, že v tuto dobu, už bude vše jasné. Ale kelpice usoudila, že nám bude dávat naději a pak se nám tím svým zlomyslným úšklebkem vysměje, takže jsem k radosti všech vypsala tréninky na následující týdny. Myslím si, že se tanečníkům u nás líbí a také se v teritoriu našich holek prohání borderky, australský honácký pes Iro (ač vzdálený příbuzný, tak ho stejně Angie nevzala na milost:-D), kříženci, bíglice atd. 
Už teď se těším na další společné zážitky a doufám, že všichni pilně trénujete ;)
 
 
 
  
 
6.6. - Extrémní teploty, pobyt na sluníčku o zdraví a úžasná Angie, tak nějak bych popsala Podorlické závody v poslušnosti, které pořádala ZKO Častolovice. Když jsem ráno na cvičák dojela a zaparkovala na parkovišti, tak jsem si myslela, že jsem na špatném místě, protože vedle mě stálo auto a v něm žena zahalená v šátku. Trochu jsem znejistěla, ale pak jsem si řekla, že možná závody sponzoruje nějaký šejk, který je zároveň obdivovatel sportovní kynologie a nehodlala jsem to řešit. Můžete mi věřit, ale takové exoty, jako u nás prostě nikde na světě nenajdete. Místní cvičák je rovný, s břízami uprostřed a s kovovými překážkami. Po prezenci jsem si vylosovala číslo třináct a trochu jsem znejistěla, ale několik mých přátel má s tímto číslem dobré zkušenosti a já ho taky začínám mít ráda :-)
Závodili jsme v kategorii ZVV1 a na poslušnost jsme nastupovali v pravé poledne a musím napsat, že vítězové toho dne byli všichni a největší obdiv patřil černým psům. Pobyt na sluníčku byl nesnesitelný. Angie se moc snažila Emotikona smile K překvapení všech bez problémů přeskočila metrovou překážku ( poprvé v životě jsem viděla metrovku z kovového materiálu), ale naštěstí Angie patří k těm kelpiím, které nic neřeší a věřím, že by se mnou cvičila i na Marsu Emotikona grin Pan rozhodčí se moc smál a pak mi ostatní závodníci říkali, že měla ještě několik centimetrů rezervu. Pan rozhodčí František Vanžura nám zadal krásné body, ale bohužel nejcitelnější bodová ztráta byla díky kladině, kterou kelpice, jakožto agiliťák přeběhla. V tréninku ví, že má po kladině jít a dokonce mám na to jiný povel, ale za kladinou byl tunel, takže jsem byla ráda, že v něm neskončila. Moc mě potěšila reakce soupeřů, kteří nám gratulovali k naší chůzi a také gratulace od někoho, kdo se pohybuje v kynologii na vrcholové úrovni. Dnes, už se to tak často nevidí, aby vás ocenili soupeři. Dokonce se někdo snaží psa, který reprezentuje svoje plemeno a naši vlast pomlouvat a také zatím jeho imaginární potomky Emotikona grin Nemusíte mít obavy, protože já si nehodlám "huntovat" fenu neustálým množením a tím, že se mi snažíte přebrat zájemce o štěňata, tak tím se akorát shazujete ;) Nemnožte, trénujte, makejte a určitě se výsledky také dostaví a pak se nebudete muset zabývat ostatními. Během závodů panovala velmi přátelská atmosféra a nedaleká říčka všem zpříjemňovala celý den, kdy panovaly opravdu tropické teploty. 
Angie skončila na 2. místě a jsem na ni opravdu moc PYŠNÁ Emotikona heart Emotikona smile Konkurence byla velmi kvalitní, celkem 15 závodníků a podmínky opravdu hodně náročné. Děkujeme organizátorům, panu rozhodčímu a ostatním závodníkům za prima den.
V archivu jsem nalezla video z doby, kdy jsme se připravovali na naši první pracovní zkoušku :-) Podívat se na agresivního hybrida můžete TADY
 
 
 
 
 
 
Náš krásný dědeček z otcovy strany Kalan Sky Heights alias Xanatos oslavil 4.6. své 16.narozeniny. Posíláme do Lucemburska gratulace a já doufám, že dlouhověkost předal do vínku také svým dětem a vnoučatům. Je to opravdu krásný pes, který byl také výstavně i pracovně úspěšný. Byl importován z Austrálie, stal se championem Lucemburska a Německa. Také běhal agility, pásl ovce, věnoval se záchranářskému výcviku atd. Myslím si, že Angie svojí pracovitost a projev zdědila právě po něm. Jsem pyšná, že má naše Angie v rodokmenu, tak úžasné předky. A také je mu kelpice opravdu velmi podobná, nemyslíte? ;)
 
 
 
 
 
30.5.- Dnes Angie opakovaně podstoupila vyšetření PRA s výsledkem NEGATIVNÍ Emotikona smile Máme velkou radost a dokonce dostala kelpice pochvalu od MVDr.Beránka, že je moc šikovná, protože celé vyšetření se, ani nehnula. Za odměnu mohla pak randit se svým snoubencem, ale jsem na děcka zvědavá, jak to pak spolu skoulí, protože to vypadá na velmi zajímavou svatbu Emotikona grin Emotikona grin Jinak moje maminka, už rozhlašuje, že bude v létě babičkou. Nejdřív následuje nevěřícný pohled (všichni vědí o mojí averzi k dětem), pak jejich pohled sjede na moje břicho a vidí (zatím) mladé a krásné tělo bez jakékoliv známky očekávané události a pak to nevydržím a musím jim na rovinu říct, že vnoučátka budou chlupatá,čtyřnohá a s ostrými tesáky :-D:-D Ještě nás čeká poslední vyšetření a pak, už nezbývá, než čekat na den D Emotikona heart 
 
Moc děkujeme našemu sponzorovi panu Salačovi za superprémiové granule MONGE, které Angie moc chutnají a skvěle po nich prospívá.  Granule jsou bez obilovin a co je pro nás důležité, také nejsou testovány na zvířatech.  Pokud by někdo z vás chtěl vyzkoušet tyto granule italské značky, tak vám doporučuji nový e-shop, kde můžete nakoupit další věci pro vašeho miláčka. Stačí kliknout ZDE :-)
 
 
   
 
28.5.- Pořád se u nás něco děje a já jsem, tak málem zapomněla na důležité novinky. Začnu tím, že je aktuálně v prodeji nové číslo časopisu Haf&Mňau. Můžete si zde přečíst exklusivní reportáž o naší cestě na Crufts. Jsem moc ráda, že spolupracuji s časopisem, který píše o tématech, o kterých ostatní raději jenom mlčí. Angie se opět literárně vyžila, politovala se a doufám, že nezačne veřejně žebrat na náměstí, protože u nás je lenochů více, než dost ;) Kelpice se také poněkud překvapivě kvalifikovala na ME a MS, i přesto, že jsme na spolu byly pouze na jednom kvalifikačním závodě, ale nechápu toho u nás víc. Účast na závodech v Itálii jsem s díky odmítla, protože se jedná o velmi pofidérní akci, kde bohužel selhala organizace ze strany pořadatelů. Spíše, než o prestižní závody jim (nejen) podle mě jde o to, aby měli v programu ukázky dogdancingu, což je samozřejmě více, než zarážející. Velmi diskutabilní je také místo konání Mistrovství Evropy, které by se mělo konat v Asii. Bohužel ,zde je pes vnímán zcela odlišně, než u nás v Evropě a sama jsem zvědavá, kolik týmů na tuto akci nakonec poletí.
 
Pozorní a bystří návštěvníci našich stránek, už vědí, jaká velká událost se u nás chystá :-) Moc jsem si přála, aby se prcci narodili na jaře, ale teď jsem ráda, že se tak nestalo. Bohužel, aby koncem května bylo 9°C je hodně neobvyklé a také nepříjemné. Doufám, že každý vidí, že se nám příroda snaží naznačit, že všeho moc škodí. A nakonec po dvou letech můžete na našem youtube kanále shlédnout naši vítěznou sestavu z mezinárodních závodů v Německu. Nepochopím, ale asi FBI a další tajné služby usoudily, že naše video není pohoršující, nebo nemravné či protistátní :-D Každopádně právě toto video stálo za tím, že jsme loni dostali pozvání do USA, takže o to větší je má radost.
 
 
 
 

24. 5.- Jak se to říká? Mýliti se je LIDSKÉ. Vážení přátelé, ano stalo se mi to poprvé a doufám, že naposledy. V sobotu jsem jela do Nymburka na agility závody, ale protože v sobotu probíhaly pouze neoficiální a já si to popletla díky tomu, že závody ve většině případů nebývají v neděli, tak jsem si udělala 120 kilometrový výlet :-D Ano, už slyším většinu z vás, jak se mi směje...
Každopádně dnešek mi to vynahradil. Originální parkury, studené, ale pro psy rozhodně komfortnější počasí, ale hlavně ta nejlepší společnost Míša Fišerová, Martina Černá, Monika Galáthová, Lucie Zochová a hlavně celkem ŠEST kelpií, které si daly dostaveníčko na závodech ;) Takže společná fotka nemohla chybět. Lucka má navíc úžasně sympatického přítele a kdo mě zná, tak ví, že si oblíbím málokoho. A myslím si, že ho prohlašuji za mého nejoblíbenějšího kelpiáře. Malého Luciuse jsem dokonce hlídala a přežil ve zdraví, kdyby chtěl někdo zase dělat drby. A jak se nám běhalo? Angie se moc snažila a radost mi dělají zóny. Jumping bohužel několik odmítnutí a obloučků, zkouška disk, ale běh agility se nám vydařil a škoda skočené zóny, ale Crazy se musela ihned opičit a udělala to samé. Angie měla nejlepší čas, takže nás skočená zóna na kladině připravila o vítězství, ale konečně jsem měla pocit, že jsme na parkuru tým. Mimochodem nechápu, že Crazy u běhání neštěká. Díky kamarádům a také mým kelpiářům jsem si celé závody moc užívala a doufám, že se zase někdy brzy uvidíme.

 
 
 
   
 16.5.- V sobotu jsme se zúčastnili KRAJSKÉ VÝSTAVY v Hradci Králové, která se konala v nádherném areálu Stříbrný rybník. S Angie jsme výstavu zahajovaly, protože nám bylo přiděleno číslo jedna (jsme prostě jedničky :-D) a pan rozhodčí Krinke moc krásně naší kelpici posoudil: V1, vítěz třídy a krajský vítěz. Bohužel další kelpie na výstavě nebyly, ale doufám, že ve třídě pracovní budeme mít někdy konkurenci ;) Moji kamarádi vědí, že nás výstavy moc nebaví, ale po téměř dvou letech jsem se v kruhu proběhla docela ráda. Na výstavu s námi také jela Míša, která se nemůže dočkat kelpiího přírůstku.Výstavní premiéru si zde odbyla moje kamarádka Karolína se svojí fenkou huskyho Mayou a moc se to holkám povedlo :-) Stejně tak jejímu bráchovi, který vystavoval Jacka, který je mladší bratr Mayi. Počasí letní, pohodová atmosféra a každému bych tuto výstavu doporučila. Zejména pak začátečníkům a mladým pejskům. Potkala jsem svoje kamarády, známé a moc ráda jsem si popovídala nejen o psech. Ke konci výstavy se Angie, už velmi nudila a v závěrečném kruhu si několikrát vyštěkla. Miluje jakoukoliv aktivitu se mnou, ale bylo vidět, že by raději byla někde jinde. Takže příští rok se možná opět na výstavě předvedeme a doufám, že nás bude o jednoho víc  ;)
 
 
 
12.5.- Konečně jsme letos s Lenkou vyrazily na agility trénink za tetou Irenkou do  Lipí u Náchoda. Příroda je zde divoká a krásná. Angie běhala, jako vždy na plno a když jsem se snažila, tak nám to docela šlo. Výhled na východočeské moře, pohraniční ráz krajiny a nejlepší točená zmrzlina cestou na trénink, takže jsem byla maximálně spokojená a s kelpicí se těšíme na další tréninky.
 
9.5.- Naše první letošní agility závody v Opatovicích nad Labem jsem si moc užívala. Počasí sice nebylo úplně ideální, dopoledne pršelo a odpoledne pak zase bylo nesnesitelné dusno, málem jsem se nabodla na bočnici (paní rozhodčí Alice Boháčová mi musela pomájat na nohy), třikrát DISK, ale uvědomila jsem si, jak mi atmosféra závodů přes zimu chyběla a hlavně, jak je mi dobře mezi přáteli. Parkury se mi moc líbily a na závodech se sešly tři kelpie. Kromě Anginky, Fossí mojí úžasné kamarádky Lucky a Liky Martiny, která si kelpici pořídila, když poznala mojí Anginku. Letos budeme trénovat, tak dlouho dokud nám to okolnosti dovolí. Atmosféra a organizace závodů byla parádní. Zpátky jsem vezla Míšu s Agátkou, takže jsem měla milou společnost. Moc se těšíme na další závody a samozřejmě na naše kamarády :-)
 
 
 
24.-26. 4.- Víkendovka dogdancingu se musela na poslední chvíli přesunout do našeho sídla, ale myslím si, že to nikomu nevadilo. Naopak si někteří moc užívali pozornosti našich sousedů, kteří avizovanou akci předem odsoudili, jako kdybychom tady pořádali něco nemravného či skandálního, ale upřímně si řekněme, že nebýt mě, tak to tady nežije a někdo by mohl zemřít nudou. Tak tedy v pátek odpoledne dorazila teta Vanda a večer se začínali sjíždět účastníci na informační schůzi. V sobotu ráno se začalo tančit tak, že bodrý soused na traktůrku sekal celé dopoledne pořád dokola přední část zahrady. Všichni účastníci se chovali vzorně, jejich čtyřnozí parťáci se snažili, jak to šlo a vůbec jsme si to všichni moc užili. Akorát v neděli nám trochu náladu zkazilo počasí, ale mohlo být hůř. Nakonec se nad námi vyšší moc slitovala a během zkoušek a soutěže jsme nezmokli. Myslím si, že účastníci byli s průběhem víkendu spokojení a pevně věřím, že se uvidíme na další víkendovce, která by se měla uskutečnit na podzim. Všem děkuji za vzorné chování na naší domácí půdě :-) Denisce děkujeme za dobrůtky pro holky a doufám, že se ti splní tvůj sen ;) Také moc děkuji Lucce Peštové za krásné fotečky, která nám nafotila.
 
 
 
 
  
22.4.- Angie oslavila 5. narozeniny a je to neskutečné, ale tak dlouho je na světě kelpií hybrid, který mi změnil život. Předčila moje očekávání a splnila mi moje sny. Hlavně jsem se jediný den nenudila, protože kelpie vás vždy něčím dokáže překvapit. Angie je tedy dosud můj osud :-D  Našim krásným setřičkám přejeme zdravíčko a jak to vypadá, tak kelpice bude brzy tetou :-)
Kelpie vám nejen změní život, ale změní také vás ;)
 
 
 
  
10.4.- Angie tančila na veletrhu FOR PETS a sklidila velký potlesk. Většina diváků opustila hlavní program, kde také probíhaly ukázky a přišla se podívat na tančícího hybrida, který se předváděl, že jsem se nestačila divit. Šéfredaktorce Kateřině Kašporové se kelpice moc líbila a pořád se jí musela smát. Byla jsem moc ráda, že s námi byla moje kamarádka Petra Voldřichová, která je nesmírná pohodářka a její Billie si zamilovala černobílého kocoura k adopci :-D
Hodně kočiček našlo nové domovy a vůbec se nedivím, protože opravdu byla jedna hezčí než druhá. Zatímco kelpice pózovala fotografům, předváděla se a dávala autogramy, tak jsem u stánku Nadace na ochranu zvířat podepsala několik petic. Myslím si, že je zbytečné pořádat nesmyslné ankety, nebo natáčet plitké seriály. Problematika týrání zvířat by měla být veřejnosti stále na očích. Většina z nás stále netuší, kolik utrpení se skrývá za kosmetickým průmyslem atd.  Pro někoho je klišé, když říká, jak moc má rád zvířata, ale ono nestačí mít rád ty svoje domácí mnohdy rozmazlené mazlíčky, ale dívat se dál a nebýt krátkozraký. Strávila jsem čas mezi super lidičkama, navštívili jsme stánek našeho sponzora pana Salače. Petra mě pak pozvala na ovocný shake, který měl na dně výtečné kuličky. Musela jsem se smát, když mě kulička zaskočila v krku a málem jsem se zadusila, ale také jsem se pobavila, když jsem slyšela znít areálem naší písničku, kterou máme často na předváděčkách. Je to škoda, když někdo není natolik originální, aby si našel jinou hudbu, ale čas na to, aby veřejně ponižoval člověka má ;) Těším se na příští rok a doufám, že se na nás přijdete podívat :-)
 
Aktuálně je v prodeji nové číslo Haf&Mňau, kde si můžete přečíst o našich přípravách na Crufts. Koupí časopisu přispějete na útulky a také se můžete těšit v následujících číslech na články od naší Angie ;)
 
 
 
 
 
 
5.4.- Již po několikáté jsem zavítala do Pardubic, kde jsem vedla seminář dog dancingu.  Kromě starých známých tváří jsem poznala také začínající nováčky, ale rovněž zkušenější týmy. Celý den jsem si moc užívala, až na aprílové počasí (sněžilo, foukal vítr a pak svítilo sluníčko), které panovala téměř po celý den. Seminář se tentokrát konal pod "navládou" borderek, ale nejvíce mě okouzlila pětiměsíční rojvajlerka, která svým suverénním projevem všechny dostala :-) Moc ráda jsem viděla mladé výborně nastartované psy, které určitě čeká hvězdná kariéra. Doufám, že se budu s účastníky dále setkávat, abych viděla jejich další krůčky v tomto nádherném sportu.  Děkuji Veronice za pozvání. Na podzim se bude konat další seminář, tak pevně věřím, že budete pilně trénovat a také musím napsat, že na místní cvičák se vždy moc těším.
Na společné fotce chybí můj oblíbenec modrooký Dex, tak jsem si dovolila přidat fotku z loňského semináře. Autor fotky je naše kelpií teta Lucka Peštová.
 
 
 
 
  
 7.3.- Birmingham,Anglie- Crufts International Freestyle -  S Anginkou jsme se zúčastnily prestižních závodů, během kterých jsem myslela, že nastala moje poslední hodinka. Dva týdny bez tréninku, můj velmi špatný zdravotní stav a přesto kelpice ukázala světu, co v ní je. Nezklamala, podržela mě a spolu jsme všem dokázaly, že kelpie jsou na dogdancing rozhodně vhodné ;) Konkurence je rok od roku větší, avšak bodování jedné z rozhodčích nejen pro mě zůstane záhadou. Přes všechny komplikace jsem se snažila závody si užívat. Bohužel Angie byla po vyhlášení napadena psem norské závodnice, ale naštěstí se nic vážného nestalo. Marcelka prakticky celou cestu odřídila sama, protože můj zdravotní stav se nezlepšil a cestou domů jsem v Calais prožívala stavy, které opravdu nikomu nepřeji.

Ráda bych zde poděkovala všem za krásné vzkazy, držení palečků a hlavně za důvěru v nás. Avšak největší dík patří našemu sponzorovi panu Salačovi (krmiva Salač), bez kterého bychom se těchto náročných závodů nemohli zúčastnit. Děkujeme!

       
 
 
 
Fotky HERE   článek bude brzičko ;) Na naší sestavu se můžete podívat TADY
 
 
A konečně zde mohu všem odtajnit naše největší letošní překvapení. Už se všichni moc těšíme a přesto, že v tuto chvíli máme zájemců mnoho, tak stále vybíráme ty nejvhodnější adepty pro naše budoucí srdíčka. Takže pokud přemýšlíte o tom, že by se i váš život mohl změnit, díky pořízení australského zázraku od nás, tak prosím pište na katyvein@seznam.cz 
 
 
 
27.2.-1.3. Na víkendový seminář dogdaningu budu vzpomínat hodně dlouho, ale v dobrém to rozhodně nebude. Penzion Růžové údolí nedaleko Zábřeha na Moravě, který jsme pro naši akci zvolili bylo jedno velké zklamání. Bohužel to, že se u nás lže je známá věc, ale také jednání s klientem, který vám nechá vydělat peníze je hodně na pováženou. Nebudu se zde podrobně rozepisovat, co se vše za víkend událo, ale tento penzion nedoporučuji, pokud netoužíte po sprchování tak, že jednou rukou budete držet pákovou baterii, nechcete shánět záclony a následně si dávat na okna ubrus (Vanda je svědek, že jsem téměř vypadla z okna :-D), ladit televizi, nebo se bouchat v koupelně hlavou o strop. Nicméně díky účastníkům jsem si víkend nakonec užila, v mojí skupince trénovaly dvě kelpice, dostala jsem od účastníků dárečky, odreagovala se pohledem na vycpaného kamzíka a Vanda mě nechala řídit černého hřebce. Ráda jsem vás všechny viděla a těším se, až se setkáme někde jinde a za lepších okolností. Tímto také děkuji všem za toleranci a pochopení :-)
 
Pokud by někdo měl zájem o kelpii ze stejné krevní linie, jako je moje Angie, tak v naší rodné chovatelské stanici plánují vrh C :-)
Více informací naleznete TADY
 
 
 
  
13.2.- V pátek jsme měli vystoupení  v Hradci Králové na maturitním večírku střední veterinární školy. Atmosféra byla úžasná, hlavně se mi líbilo, že dost studentů poznalo k jakému plemeni Angie patří. Bohužel naleštěné parkety hodně klouzaly, ale kelpice je, už ostřílený matador, takže si s tím lehce poradila, přesto mi ji chvílemi bylo líto. Naštěstí jsem po zjištění povrchu zvolila do sestavy takové prvky, abych předešla případnému zranění. K naší zpáteční cestě se nebudu rozepisovat. Snad jenom napíšu to, že jsme se svezli ve zbrusu novém mercedesu, který se nám oběma moc zamlouval ;)
 
 
  
 
4.2.- Opravdu skvělý večer jsme strávili v kině Aero na premiéře filmu BÍLÝ BŮH, který kelpice uvedla do kin. Atmosféra byla opravdu jedinečná, protože smečka psů v kině je vskutku nevšední zážitek. Angie večírky a podobné akce miluje a je na ni vidět, jak je ve svém živlu, když pózuje fotografům. Film, ač chvílemi drsný velmi dobře vystihuje aktuální problémy a také poukazuje na to, jak je lidská rasa ničivý druh, který za zrůdy bez váhání označí všechny kolem sebe, ale přes svůj neopodstatněný pocit nadřazenosti se nepodívá pravdě do očí. Děkuji Katce Kašparové za pozvání a možnost být součástí večera. Reportáž o premiéře odvysílala TV PRIMA a na její záznam, se můžete podívat TADY :-)
 
Jen ti nejbližší kamarádi si pamatují, že 7.2. slavím narozeniny, které jsem letos strávila s člověkem, kterého nejvíc miluji pokud vás zajímá, kde a s kým to tedy bylo, tak mrkejte :-)
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 24.1.- S velikou bolestí v srdci vám musíme oznámit, že dnes zemřela maminka naší Angie. Bilberry Xapatán dělala svojí rodině radost celých jedenáct let, ale bohužel podlehla rakovině žaludku. Krásná pálená fenka prožila svůj život s lidmi, které měla moc ráda a v kelpií smečce, která se skládala z její sestry, dcery a synovce. Podařilo se jí něco, co se některým lidem nepovede za celý jejich život a to, že svým přičiněním udělala jednoho člověka neskutečně šťastným. A to tím, že vdechla život štěňátkům, z nichž jedno právě teď leží vedle mě. Beruško, moc ti děkuji za tu naší kelpií holku, protože obohatila můj život a lepší kelpii jsem si nemohla přát. Určitě se na nás z psího nebíčka díváš a jsi na ni, tak pyšná, jako já.
Ráda bych zde poděkovala svojí nejlepší kamarádce Vandě, která se mnou loni v létě jela na dovolenou, během které jsme několikrát navštívili chovatelskou stanici ze Štokova a mohli, tak naposledy vidět naší maminku užívat si života.
 
R.I.P Bilberry
 
 
 
 
 
 
 
 
 10.1. 2015- Určitě si mnozí z vás říkají, proč jsou vedle sebe tyto dvě rozdílné fotografie. Bohužel v prosinci nám byla řečeno (dnes naštěstí víme, že to byla špatná diagnóza), že má Brituška rakovinu. Je zcela zbytečné psát, jak jsem se cítila, protože každý, kdo má psy a má je opravdu rád, tak to ví. Naštěstí se z "nádoru" vyklubala pouze tuková boulička, která se nezvětšuje a Brituška si dál užívá zaslouženého důchodu. Loni oslavila 16. narozeniny a jsem si vědoma toho, že je to u psa požehnaný věk, ale nevidím důvod, aby mého nejlepšího přítele a parťáka muselo něco trápit. Načasování diagnózy před Vánocemi a několik dní před uzávěrkou na kvalifikační závody bylo vskutku skvělé.  S přihláškou jsem odeslala písničku na kterou běžně vystupujeme na předváděčkách, nebo v zahraničí. Nějaký trénink mě opravdu nezajímal. A protože jsem měla informace, že se letos zřejmě MS konat nebude (dnes je to oficiálně potvrzeno) a let do Asie na ME bych docela rozmýšlela, tak jsem účast pojala, jako trénink. Alespoň jsem si mohla popovídat s kámošema a svěřit se s tím, co se nám stalo. Ono je to docela na psychiku náročné, když se smíříte s tím, že má někdo smrtelnou nemoc a za pár týdnů se dozvíte, že tomu, tak není. Naše sestava nebyla freestylová, ale přesto jsem byla nemile překvapena z hodnocení. Stále vidím, že chybí zkušení rozhodčí, kteří jsou sami aktivní závodníci a také se nám evropský dogdancing začínám vzdalovat mílovými kroky. Bohužel našemu národu chybí, už po staletí umění držet pospolu a proto si myslím, že náš národ byl, tak často "vlečen" dějinami. A dokud se reprezentanti nenaučí vzájemné podpoře, respektu a pospolitosti, tak se obávám, že se nic nezmění.